Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 226)

Divadlo Facka je bludnou stálicí na oběžné dráze brněnské galaxie. Dlouhá léta hledá vlastní střechu nad hlavou. Jeho duchovním otcem je mim a herec exoticky laděných rolí Sergej Sanža. Jeho soubor patří mezi nejchudší profesionální divadelní spolky u nás. Své inscenace tvoří z touhy po seberealizaci a sobě pro radost. Také však z důvodů obživy. Scény vytváří z rozmanitých dekoračních prvků, půjčených na štacích.

Divadlo Facka uvedlo 26. února v Polárce obnovenou premiéru své inscenace Čerwuiš aneb Ve své vlasti cizincem, příběh cestovatele, spisovatele, etnografa a botanika Alberto Vojtěcha Friče, který v roce 1908 přivezl do Prahy amazonského indiána Čerwuiše trpícího neznámou chorobou. Frič zjistil, že indiánovy problémy zažívání způsobují „škrkavky“ a Čerwuiše vyléčil. To vše sepsal ve své knize Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu, již v roce 2011 vydalo nakladatesltví Titanic a podle níž vznikla tato inscenace.

Scéna z parníku. Zleva Iveta Kocifajová, Jan Kruba, Pavel Doucek. FOTO archiv souboru

Před paravánovou kulisu, na dva vyvýšené praktikábly, postavili starobylé hospodské věšáky. Snad měly představovat komíny zaoceánského parníku… Na levou stranu forbíny situovali stolek s lampičkou. Praktikábly dle potřeby přemísťovali a různě nakláněli. Za stolek usadili vypravěče příběhu, Vojtu Friče. Pestrá kostýmová všehochuť se asi rekrutovala z vlastního fundusu, možná i ze zdrojů Polárky. Sympatičtí aktéři hráli „nadoraz“ a se zjevnou chutí. Často využívali prvky pantomimy. Tok dění obohacovali zrychlenými výstupy ve stylu němých filmových grotesek.

Čerwuiš v lázních. V popředí Pavel Doucek, zvleva Jan Kruba, Iveta Kocifajová, Jan Krajčírovič, Sergej Sanža. FOTO archiv souboru

Stylizace hereckého projevu nejvíce slušela Janu Krubovi, který dostal možnost vrátit se do „své“ Polárky. Osm postav – pana cestujícího, nosič, policejního komisaře, pána přicházejícího do hospody, opilce, starostu Žirovnice, kapitána říčního parníku – ztvárnil nápaditým komediálním způsobem. Několik výstředních dam, harmonikáře a Indiánku hrála osobitě půvabná Iveta Kocifajová. Tlouštík Jan Krajčirovič se stylizoval do roliček kamelota, četníka Vacátka, hospodského a náčelníka Čamakoků. Jediný problém bylo vtěsnat se do kostýmů…

Vypravěč, starý Vojtěch Frič – Michal Bumbálek. FOTO archiv souboru

Rozpoltit roli hlavního hrdiny příběhu do dvou osob – vypravěče Friče (Michal Bumbálek) a Friče jednajícího (Pavel Doucek) – nebylo, myslím, řešením nejšťastnějším. Douskův hřmotný a urostlý dobrák nekonvenoval se subtilním zjevem Bumbálkovým. Prolínání vzpomínek autora s minulými ději nemělo věrohodnost, postrádalo dostatečný účin. Čerwuiš, zahalený do indiánského ponča, mluvil tichá, téměř neslyšitelná slova. Jeho výstřednosti pro diváky, navyklé vídat zvěrstva dneška, nebyly výstřednostmi. Pohybová bravura Sergeje Sanži posouvala příslušníka kmene Čamakoků mezi magické bytosti. Apokalypsa putování Čerwuiše však nenašla v inscenaci završení. Návrat indiána do rodných míst proměněných civilizačním procesem v moderní pustinu u diváků nerezonoval…

Zabydlování Čerwuiše v Praze – Sergej Sanža. FOTO archiv souboru

Program k inscenaci nebyl k dosažení. Asi na něj nezbyly finanční prostředky…

Po představením jsem vyslechl názory uměleckého šéfa Divadla Polárka Jana Cimra: Snažíme se orientovat – kromě škol – co nejvíce na rodiny s dětmi a na dospívající publikum. V tom totiž chápeme úlohu „dětského“ divadla, aby bylo svému divákovi průvodcem od prvního potkání s divadlem, až do momentu, kdy se sám ze své vůle (tedy nikoliv veden učitelem či rodiči) rozhodne do divadla jít. A budeme-li průvodci úspěšnými, pak bude divák Polárky vybaven dostatečným rozhledem k tomu, aby uměl dobře posoudit kvalitu divadla a aby na ni kladl vysoké nároky.

Brno – Komín, 28. 2. 2017

Divadlo Facka, Brno – Alberto Vojtěch Frič: Čerwuiš aneb Ve své vlasti cizincem. Režie: Sergej Sanža, Michal Bumbálek. Hrají: Sergej Sanža, Michal Bumbálek, Pavel Doucek, Jan Krajčirovič, Jan Kruba a Iveta Kocifajová. Obnovená premiéra 26. února 2017 v Divadle Polárka, Brno.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 11. března 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 226)

  1. Tomáš Sedláček

    Pane Tučku,

    1) Kniha byla v roce 2011 vydána již jako třetí (rozšířené) vydání.
    2) Kdo ten příběh nezná, tak nejspíše tápe. Musím s Vámi souhlasit, že rozdělení Friče do dvou rolí není zrovna šťastné. Přitom by stačilo třeba uvést Doucka na vypravěčem na scénu se slovy: „Takhle jsem byl tehdy mladý a krásný“. Myslím, že i vtipné by to bylo…
    3) Čerwuiš byl skvělý. Celý ten příběh mám naposlouchaný z četby na pokračování z Českého rozhlasu Olomouc. Nutno podotknout, že tímto pro mě Čerwuiš dostal tvář a skvělou! Jen je pravdou, že jeho tichá slova byla hůř srozumitelná i v první řadě…

    Celkově se mi představení moc líbilo a dodnes jsem z něj nadšen. Nabilo mi baterky a to se hned tak nějakému představení nepodaří. Přeji mnoho vyprodaných repríz!

    11.03.2017 (8.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    • Vladimír Hulec

      Pane Sedláčku,
      informace o předloze jsem doplnil já jako redaktor při zavěšování textu. Za nepřesnost se omlouvám.
      Vladimír Hulec

      11.03.2017 (11.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,