Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2018

ročník 25
13. 11.–26. 11. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Varieté Vanitas

    Bůh lásky Kupido při předehře dotáhne na prázdné jeviště berlínské Komické opery divadelní káru, brutálně poháněn bičem Smrtky: norský režisér Stefan Herheim při svém operetním debutu zasazuje Offenbachova Modrovouse do kočovného Varieté Marnost. Připsané činoherní postavy Kupida (Rüdiger Frank) a Smrtky (Wolfgang Häntsch) vstupují do operetní taškařice s citáty z Hamleta, Fausta, barokní i romantickou lyrikou. Komentují i zasahují: mohutný principál s kosou vztekle vtrhne do radostného finále prvního jednání, naštván „vším tím operetním tralalá“, a volá po divadle, které řekne něco podstatného o světě. Malinký, hrbatý Kupido (Frank měří 134 cm) s velkýma očima je dojemným skřítkem lásky, s pochroumanými křídly, ale nezdolnou vírou.

    Modrovousem je Wolfgang Ablinger -Sperrhacke FOTO IKO FREESE

    V samotné Offenbachově operetě je, pravda, více erotického vzplanutí nežli lásky – a smrt jen zdánlivá. Rytíř Modrovous nechává odpravit své manželky, aby si mohl namlouvat další. A Král Bobèche zas nechává odpravit milence své manželky. Leč ukáže se, že příkaz vraždit neplní ani Modrovousův alchymista, ani králův ministr, a tak se nakonec sejdou všichni živí a připravení na nová milostná dobrodružství. Herheim začíná idylkou: křídla vozu se rozevřou, na malovaném zadním prospektu je romantická krajina s horskou říčkou, nad jevišťátkem poletují ptáčci, Kupido z houpačky sype kvítky na párek milenců, i ten medvěd je roztomile neškodný… Záhy ale dění zhrubne v lascivní frašku, s nevybíravým pošťuchováním mezi ženskými, orgiemi na zámku a oživováním mrtvých pomocí vibrátoru. Ani v novém překladu písní i prózy se ostatně nejde k hrubšímu výrazu daleko, pěkně otevřeně se tu zpívá o nutnosti „pilně lézt někomu do prdele, aby člověk ucítil vůni moci“.

    Současnou inscenací slaví Komická opera 70. narozeniny a nebyl by to Herheim, aby si nehrál s odkazy na Felsensteinovu inscenaci Modrovouse z roku 1963, která psala berlínské divadelní dějiny: hrála se 369krát, až do roku 1992! Herheimův tým na ni viditelně navazuje v kostýmech Modrovouse a Krále, ovšem přitvrzuje v karikatuře: k Modrovousovým renesančním pumpkám připíná penis, Králův trikot polepuje logy firem McDonald‘s, Nike, Mercedes, Deutsche Bank… Offenbachovy operety oslovovaly dobové publikum satirickými narážkami na dobovou politicko-společenskou situaci, Herheim zasazuje královské scény do berlínského zámku, ve skutečnosti právě dostavovaného na místě, kde stál v dobách NDR Palác republiky – před časem se na toto téma v Berlíně vedly bouřlivé diskuse a podle reakcí publika je to stále vděčné téma. Trochu zamrazí, když se Král rozhoduje, jestli dá na kopuli židovskou hvězdu či turecký půlměsíc – a nakonec sáhne po starém dobrém kříži.

    Být věrný dílu znamená být věrný jeho duchu, nikoli notám, říká v programu jeden z autorů současné úpravy, dirigent Clemens Flick. Offenbach sám si hrál s citáty a variacemi na díla svých současníků či bezprostředních předchůdců, v tomto duchu dnes v Komické opeře vkládají do Modrovouse árie z dalších Offenbachových děl, ale integrují do něho též Verdiho, Wagnera, Smetanovu Vltavu, ba hymnu NDR. Vzniká tak stylový koktejl hudební i jevištní, snad místy až příliš pestrý – představení trvá přes tři a půl hodiny. Orchestr i většina sólistů dokazují, že jsou v operetě doma – hvězdami večera jsou Peter Renz coby urputně dětinský Král a Sarah Ferede coby razantní, energická dívka Boulotte. A činoherní pár, který dostává též poslední slovo: Kupido padá vyčerpán – mrtev? Smrt se sama zapřáhne do káry a odveze ji pryč, ale Kupido se otřepe a na závěr se spolu zas honí po prázdném jevišti – dva soupeři i parťáci.

    Komische Oper Berlin – Jacques Offenbach: Blaubart (Modrovous). Úprava Stefan Herheim, Clemens Flick a Alexander Meier-Dörzenbach, dirigent Stefan Soltesz, režie Stefan Herheim, scéna Christof Hetzer, kostýmy Esther Bialas, sbormistr Jean-Christophe Charron. Premiéra 23. března 2018. (Psáno z reprízy 22. dubna 2018.)


    Komentáře k článku: Varieté Vanitas

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,