Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Kluci a holky

    Ceněnou a cenami ověnčenou (5× TONY v roce 1951) hudební komedii Guys&Dolls (1950) pojmenovali v NDM Ostrava Sázky z lásky. Původní Kluci a holky, s nímž se dlouho počítalo, byl možná o ždibec lepší, protože odrbáno na dřeň se hraje o rozdílech ženského a mužského světa v dobách Al Caponů: muži se baví právě sázením a hazardem, ženy spasitelstvím mužů, lásce podléhají všichni.

    Fuga pro podvodníky a flákače – Juraj Ciernik (Rusty), Josef Lekeš (Hezoun), Jaroslav Rusnák (Benny) FOTO RADOVAN ŠŤASTNÝ

    Komedie je to přeslavná, samozřejmě zfilmovaná, přesto nic nevídaného. Šéfka ostravského zpěvoherního souboru Gabriela Haukvicová-Petráková jejím uvedením zřejmě nabídla jakési estetické vyrovnání mezi excentrickým muzikálem Pardon My English, který byl na zdejší poměry příliš kách, a barvitou selankou Divotvorného hrnce. Protože pohnout vkusem diváků, a o to tu jde, znamená přesvědčit je o něčem onačejším, než co zatím znali, a to chce čas s postupnými kroky.

    Příběh je přehledný, hned dvě lovestory, jenže vyprávěný v tak nesentimentální podobě, že sotva dojme – a operetní diváci se dojímají rádi! Příběh vyprávěný s nadsázkou, kterou správně a vtipně využil a ještě zveličil režisér. Konečně příběh, který usiluje na jeviště přivést nejobyčejnější z obyčejných lidiček, a vlastně jen ukázat, jak žijí, a moc to nepřikrášlit. Žádné operetní atrakce, árie, kbelíky slzavého sentimentu. Muzikál zdivadelňuje proslulé povídky Damona Runyona z běžného života ulic New Yorku, a jestliže diváci na Broadwayi viděli na jevišti přesně to, co před chvílí v ulicích, jak píše dramaturg Patrick Fridrichovský v pěkném článku v programu, muselo by se v Ostravě vymyslet a napsat něco ze Stodolní. Nakonec to není, a nemůže být víc než oblíbené, s nadhledem a precizně udělané retro s pozadím jaksi kubistických mrakodrapů, s trochu operetní havanskou proměnou a s malými autíčky, jimiž se lidičky jako hravé děti vozí po jevišti.

    Režisér Šimon Caban s postavami udělal totéž, co v Pardon My English: uhnětl je z prověřených muzikálových postupů, založených na nedbalé eleganci, přímočarosti a tanečním pohybu. Každá figurka je přitom svá, a právě udržet jeden styl v rozmanitosti není lehké. V jedné z hlavních rolí Maxe si vypomohli činohercem Vladimírem Polákem, a udělali dobře, elegán každým coulem, jen to striktní muzikálové řemeslo nemá a z jevištní galérky vyčuhuje. Také tím, jak přesně sází a pointuje repliky, na rozdíl od mnohdy neobratných intonací příslušníků muzikálu – Roman Harok je v postavě Nathana spíš za sebe a slova a věty drtí a drmolí, že mu chvílemi není rozumět zbla! Zvlášť když se český text snaží stylizovat do žargonu, který ve svém výkladu překladem několika ukázek z Runyonových povídek připomněl Fridrichovský. Jejich parádní ženské protějšky se nebojí drsnější komiky, Martina Šnytová v Adéle také výtečně zpívá, Hana Fialová v Sáře malinko distonuje. Síla provedení je v souhře, tedy i v menších rolích a company, všichni přispěli k žádoucí galerii stylizovaně autentických postaviček. K tomu stylový svižný zvuk orchestru – nebylo to špatné!

    Národní divadlo moravskoslezské Ostrava – Frank Loesser, Jo Swerling, Abe Burrows: Sázky z lásky. Překlad a texty písní Pavlína Hoggard, dramaturgie a úprava textů písní Patrick Fridrichovský, režie, úprava a scéna Šimon Caban, hudební nastudování Jakub Žídek, sbormistr Marek Prášil, choreografie Jana Hanušová, step Kateřina Steinerová, projekce Petr Hloušek. Česká premiéra 10. května 2012.


    Komentáře k článku: Kluci a holky

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,