Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

V oparu chlastu

Brněnské Divadlo Feste, které se ve své tvorbě zabývá současnými politickými a sociálními tématy, se ve své poslední premiéře soustředilo k fenoménu, jenž je zřejmý z lapidárního názvu inscenace: Chlast. Skrývá se za ním – v kontextu zaměření divadla na první pohled překvapivá – adaptace Zolova Zabijáka. Dramatizátorka Katarína Koišová ovšem velký a zalidněný román 19. století redukovala na příběh tří postav, k nimž přidala motivy z Nany, volného pokračování Zabijáka. Ztratila tím nutně hlas vedlejších příběhů knihy, jež tíživou hlavní linii místy prosvětlují, místy strhávají do ještě hlubších temnot, ale generální téma alkoholu si i ve své jednobarevnosti uchovalo moc syrové naléhavosti. Dramatizace je traktuje formou výseků, útržků a citátů z románu, zpravidla drsných a surově působivých; fragmentární metoda je nadto přiléhavou metaforou kusého vnímání v alkoholovém opojení.

Chlast

V popředí odpudivě dráždivá Nana (Monika Matoušková) FOTO LIBOR GALIA

Režisér Jiří Honzírek takto stavěný text dramatizace obrátil a vypráví příběh od konce, z otřesného dna závislé lidské existence nazpět k pevné půdě, z níž hrdinové ponenáhlu sklouzli. Inverzní řešení není jistě originální, riziku odhadnutelnosti děje se však tvůrci vyhnuli finálním zopakováním úvodní scény. Vjem zacyklenosti odkazuje k bludnému kruhu, v němž se figury pohybují bez valné naděje na změnu. Tak lze ostatně číst již první obraz: zatímco se v pomyslné jámě uprostřed jeviště válí zpitý muž-otec, po jeho stranách se u dvou symetricky umístěných zrcadel zády k publiku upravují ženštiny zjevně nevalné pověsti. Vlevo dříve počestná a přičinlivá matka Gervaisa se propadla k zoufalému pokusu prodat aspoň sama sebe, kdy vše ostatní je už propito, vpravo dcera Nana, která utekla z pijáckého doupěte rodičů a živí se jako pochybná „umělkyně“. Ale k čemu dospěla, když je takto před zrcadlem k nerozeznání od ubohé matky? Stejně symbolicky výmluvná je také tečka inscenace, v níž se trojice postav navzájem hroutí a podpírá tak, že se slije v jednu beztvarou a bezvládnou hmotu.

Trio představitelů svými soustředěnými výkony Chlast zdobí. Monika Matoušková je jako Nana odpudivě dráždivá a smyslně dotěrná, Gervaisa Šárky Šildové vzbuzuje účast s osudem ženy, jejíž propad je ze všech postav románu nejstrmější. Václav Dvořák střídající oba její muže (Lantiera a Coupeaua) volí zdánlivou věcnost, s níž účinně kontrastují výrony urputnosti. On se také nejčastěji uchyluje k jednoslabičnému popěvku („nanana“), jehož iritující jednotvárné repetice doprovázené trhavým pohybem ruky spíš než ke jménu jedné z hrdinek odkazují k mentální degeneraci chudých alkoholiků. Podobně v inscenaci účinkuje hudba Radima Hanouska: jednoduchá a neúprosná jako kapající voda. Naproti tomu videoprojekce (patrně i vinou technické závady na premiéře) vyzněly zbytečně.

Komplementární zážitek z inscenace oproti tomu umocňuje scéna, jež prostým systémem lávek nabízí potřebná praktická i symbolická řešení, a především rekvizity, které, jak lze vyčíst z programu, pocházejí ze staré veteše a sběru. Prvek autenticity vnáší do Chlastu ovšem také lehce omšelé prostředí Kabinetu múz a zejména jeho bar, jehož ruch při představení proniká do sálu. Leckterý divák si svou dvojku bílého vezme rovnou dovnitř. Divadlo Feste se tu vědomě a chytře pohybuje v sociologických a antropo­logických souvislostech divadelní tvorby.

Divadlo Feste Brno – Émile Zola, Katarína K. Koišová: Chlast. Překlad Jiří Guth. Režie Jiří Honzírek, dramatizace a dramaturgie Katarína K. Koišová, výprava Martina Zwyrteková, kostýmová spolupráce Anna Petříková, projekce Kuba Jíra, hudba Radim Hanousek. Premiéra 16. prosince 2014 v Kabinetu Múz.

  • Autor: Marcel Sladkowski
  • Publikováno: 21. ledna 2015

Komentáře k článku: V oparu chlastu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 8/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


18. 4.–1. 5. 2017

Číslo 8/2017 (18. 4.–1. 5. 2017)

Obsah čísla 8/2017

Slovo ...

Běloruské divadlo ve...

Vždycky mě fascinuje, když se...

Sukces měsíce

Sousoší J. V. Stalina opět...

Letenské sousoší k poctě J. V....

Dotazník

Filip Huml Král

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

O koprodukcích v opeře

V zásadě lze rozlišit dva typy...

Fejeton

Hejt od dědka

Sere mě, že mi mladý hezký holky...

Názor

O čem (ne)vypověděla ...

Program festivalu zahrnoval tři sóla,...

Kronika

Jednou větou

V sobotu 25. března se v Jihočeském...

Kritika

Havlův odkaz vlámským...

Když se světoznámý vlámský...

Zamiloval se v Ostravě

Ostravské Národní divadlo...

Ti hoši docela zlobí, ale ne...

A skutečně: v Synáčcích jsme hozeni...

Dvě sestry

Nuselská Fidlovačka se od počátku...

Zatím spíš dobrý nápad

Je, myslím, sehrát se všemi soubory...

Hvězdný prach jsi a v...

Choreograf Michal Záhora, estét s...

Španělské rytmy obrazy...

Inscenace Krvavá svatba dua SKUTR a...

Mezi pobřežími plují naše...

Operu Láska na dálku lze považovat za...

Život jako bezvýznamná hra

Divadlo na Vinohradech slaví...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 8/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Divadelní mládí v Brně

Ani letošnímu festivalu divadelních...

Rozhovor

Milan Kňažko: Některé...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miroslav Bambušek: Není...

Rozhovor o Pustině, divadle a filmu

Kontext

Krajiny zjizvených duší

Stručný obsah příspěvku zde není...

Pérák mezi námi

Je pozdní říjnový večer roku 1837....

Burza

Poděbradské dny poezie po...

Herecká asociace informuje

Podoby

Stručný obsah příspěvku zde není...

Městské divadlo Mladá...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Sergej Fedotov: Navazujeme...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Mezi sněním, politikou a...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Věra Špinarová (22. 12. 1951...

Výročí

Výročí 1.−15. května

Barušová Marie, herečka (1. 5. 1932)...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Jára Cimrman dobývá...

Járy Cimrmana se poprvé vydal dobýt...

Fagi a divadlo

Expert – manželská etuda

Příloha

Divadelní svět Brno 2017

Program Divadelní svět Brno 2017...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 8/2017



Obsah,