Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

V oparu chlastu

Brněnské Divadlo Feste, které se ve své tvorbě zabývá současnými politickými a sociálními tématy, se ve své poslední premiéře soustředilo k fenoménu, jenž je zřejmý z lapidárního názvu inscenace: Chlast. Skrývá se za ním – v kontextu zaměření divadla na první pohled překvapivá – adaptace Zolova Zabijáka. Dramatizátorka Katarína Koišová ovšem velký a zalidněný román 19. století redukovala na příběh tří postav, k nimž přidala motivy z Nany, volného pokračování Zabijáka. Ztratila tím nutně hlas vedlejších příběhů knihy, jež tíživou hlavní linii místy prosvětlují, místy strhávají do ještě hlubších temnot, ale generální téma alkoholu si i ve své jednobarevnosti uchovalo moc syrové naléhavosti. Dramatizace je traktuje formou výseků, útržků a citátů z románu, zpravidla drsných a surově působivých; fragmentární metoda je nadto přiléhavou metaforou kusého vnímání v alkoholovém opojení.

Chlast

V popředí odpudivě dráždivá Nana (Monika Matoušková) FOTO LIBOR GALIA

Režisér Jiří Honzírek takto stavěný text dramatizace obrátil a vypráví příběh od konce, z otřesného dna závislé lidské existence nazpět k pevné půdě, z níž hrdinové ponenáhlu sklouzli. Inverzní řešení není jistě originální, riziku odhadnutelnosti děje se však tvůrci vyhnuli finálním zopakováním úvodní scény. Vjem zacyklenosti odkazuje k bludnému kruhu, v němž se figury pohybují bez valné naděje na změnu. Tak lze ostatně číst již první obraz: zatímco se v pomyslné jámě uprostřed jeviště válí zpitý muž-otec, po jeho stranách se u dvou symetricky umístěných zrcadel zády k publiku upravují ženštiny zjevně nevalné pověsti. Vlevo dříve počestná a přičinlivá matka Gervaisa se propadla k zoufalému pokusu prodat aspoň sama sebe, kdy vše ostatní je už propito, vpravo dcera Nana, která utekla z pijáckého doupěte rodičů a živí se jako pochybná „umělkyně“. Ale k čemu dospěla, když je takto před zrcadlem k nerozeznání od ubohé matky? Stejně symbolicky výmluvná je také tečka inscenace, v níž se trojice postav navzájem hroutí a podpírá tak, že se slije v jednu beztvarou a bezvládnou hmotu.

Trio představitelů svými soustředěnými výkony Chlast zdobí. Monika Matoušková je jako Nana odpudivě dráždivá a smyslně dotěrná, Gervaisa Šárky Šildové vzbuzuje účast s osudem ženy, jejíž propad je ze všech postav románu nejstrmější. Václav Dvořák střídající oba její muže (Lantiera a Coupeaua) volí zdánlivou věcnost, s níž účinně kontrastují výrony urputnosti. On se také nejčastěji uchyluje k jednoslabičnému popěvku („nanana“), jehož iritující jednotvárné repetice doprovázené trhavým pohybem ruky spíš než ke jménu jedné z hrdinek odkazují k mentální degeneraci chudých alkoholiků. Podobně v inscenaci účinkuje hudba Radima Hanouska: jednoduchá a neúprosná jako kapající voda. Naproti tomu videoprojekce (patrně i vinou technické závady na premiéře) vyzněly zbytečně.

Komplementární zážitek z inscenace oproti tomu umocňuje scéna, jež prostým systémem lávek nabízí potřebná praktická i symbolická řešení, a především rekvizity, které, jak lze vyčíst z programu, pocházejí ze staré veteše a sběru. Prvek autenticity vnáší do Chlastu ovšem také lehce omšelé prostředí Kabinetu múz a zejména jeho bar, jehož ruch při představení proniká do sálu. Leckterý divák si svou dvojku bílého vezme rovnou dovnitř. Divadlo Feste se tu vědomě a chytře pohybuje v sociologických a antropo­logických souvislostech divadelní tvorby.

Divadlo Feste Brno – Émile Zola, Katarína K. Koišová: Chlast. Překlad Jiří Guth. Režie Jiří Honzírek, dramatizace a dramaturgie Katarína K. Koišová, výprava Martina Zwyrteková, kostýmová spolupráce Anna Petříková, projekce Kuba Jíra, hudba Radim Hanousek. Premiéra 16. prosince 2014 v Kabinetu Múz.

  • Autor: Marcel Sladkowski
  • Publikováno: 21. ledna 2015

Komentáře k článku: V oparu chlastu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,