Divadelní noviny > Kontext Zprávy
Jaroslav Malina: Čas pro hry, čas prohry
V Galerii Státního hradu a zámku Jindřichův Hradec byla 22. července otevřena výstava maleb Jaroslava Maliny z let 2011 – 2016. Potrvá do 30. září, na podzim se počítá s jejím přesunem do Divadla Husa na provázku v Brně.
Výstava je umístěna na druhém nádvoří, přístupná z prostoru pokladny, vstup je volný
Výstavu připravila Irena Mašíková – Konštantová spolu s Mílou Pravdovou Malinovou, podílel se na ní ještě sám autor až do své nečekané smrti, pojmenování výstavy je jeho nápadem. Radou přispěla Vlasta Koubská, která napsala výstižný text o Malinově malířském díle do pěkně připraveného katalogu, v němž je kvalitně reprodukována dvacítka obrazů.
Jaroslav Malina: Něžná je noc, 2014, kombinovaná technika, sololit, 60 x 84,5 cm
V klenutém prostoru jsou vystavena malířská díla z posledního Malinova tvůrčího období spolu s několika plastikami, které výstavu jen spoře dotvářejí. Převažují rozměrem větší plochy, práce evokující vzpomínky, asociace, zachycující dojmy a nálady, ovšem typickým Malinovým stylem založeným na pevné kresbě, kombinaci a vršení barev, a na skryté i občas zřetelnější ironii a sebeironii. Prakticky tu absentují jinak v Malinově tvorbě četné ženské motivy.
Jaroslav Malina: Léto na Lhotě, 2013, olej, sololit, 80 x 120 cm
Malířské dílo doplňuje projekce nejnovějšího dokumentu o Jaroslavu Malinovi. Divadelní svět připomíná bohatý výběr realizovaných scénografií opět v komponované projekci fotografií. Významně tu jsou zastoupeny jeho práce pro ostravskou operu, dosud poněkud upozaděné.
Jaroslav Malina: Hlava II, 2015, olej, karton, 40 x 37 cm
K nejzajímavějším exponátům patří nezveřejněné práce z podzimu 2015 a jara 2016, mezi nimi Vzpomínka na Paříž. Škoda, že se do expozice nedostalo víc ukázek z toho, na čem výtvarník pracoval ve svém ateliéru v Chomoutově Lhotě vlastně do poslední chvíle před náhlou smrtí.
Jaroslav Malina: Vzpomínka na Paříž, 2016, akryl, olej, sololit, 77 x 90 cm
Vernisáž pojaly autorky výstavy velmi neformálně, zároveň jako opožděné rozloučení veřejnosti s tvůrcem, jehož pohřeb se konal jen v úzkém rodinném kruhu. Zahrála jazzová skupina Parník, krátce promluvit o Malinovi mohl každý návštěvník. Sešla se tu pestrá společnost Malinových přátel a spolupracovníků, četly se jeho ironické verše, jimiž glosoval různé události a formuloval vyhrocené názory nejčastěji na věci, které si zasloužily přesně pojmenovat – což Jaroslav Malina uměl slovem i obrazem. Krásný a radostný hold významnému umělci a skvělému člověku.
Komentáře k článku: Jaroslav Malina: Čas pro hry, čas prohry
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
