Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry Národního divadla v Praze, nastudoval v Divadle Husa na provázku inscenaci epochální trilogie Stefana Massiniho Dynastie s podtitulem Lehman Brothers. Úspěšný italský dramatik ji dokončil v roce 2013, byla přeložena již do čtrnácti jazyků a má za sebou mimo jiné úspěchy a ocenění na francouzských scénách, ale také doma, v Itálii. Provázkovské představení trvá s přestávkou přes tři hodiny, ale nastudování celého textu by zabralo nejmíň dvojnásobek času.

Tomáš Milostný a Milan Holenda v inscenaci Dynastie FOTO JAKUB JÍRA

Massiniho dílo vzniklo především jako reakce na hospodářskou krizi v roce 2008. Americká vláda jeden z největších a nejstarších bankovních domů v zemi finančně nepodržela, a tak museli Lehman Brothers po nějakých sto padesáti letech definitivně „kleknout“ a být rozebráni na součástky. Velký divácký úspěch Dynastie se dá vysvětlit také tím, že přináší výkladový klíč ke světu, který jako by už dávno přerostl normálním smrtelníkům přes hlavu.

Text trilogie se patrně nehraje celý ani nikde jinde, samotný autor ji koneckonců inscenátorům předkládá k volnému, leč zodpovědnému použití. Hru nelze pojednat jen jako rodovou ságu židovských přistěhovalců odněkud z Bavorska, neboť rodina Lehmanova je záhy vtažena a vpletena do osudů celé země a do prudkého civilizačního rozvoje Ameriky i světa v 19. a 20. století. Právě s tímto nepsaným požadavkem se Dočekalova režie vyrovnává znamenitě, a tak jsme – především v první části – svědky atraktivní třaskavé směsice amerických snů a tragédií. (Při černobílém pojednání postav i scény lze mít chvílemi i pocit, že jsme se ocitli v „bláznivém“ světě grotesky.)

Scéna je minimalistická: pár mikrofonů a v pozadí plocha z bílého trhacího papíru. Zbytek je na hercích. Je jich šest, s nimi jedna herečka-zpěvačka (Tereza Marečková), která zpívá, hraje na housle a klavír, a zahraje si – v mužské roli – Irvinga Lehmana. Protože je podnikání po výtce maskulinní sport, jsou ženy všech Lehmanů buď malovány na papíře, nebo je odehrají mužští herci – nejzdařilejší je série manželek posledního z Lehmanů, bezdětného Roberta (Milan Holenda), předvedená Martinem Donutilem, jenž sám ztvárnil postavu Herberta Lehmana.

O tom, je-li inscenace zdařilá, však rozhodují především dvě postavy. Z trojice bratří Lehmanů, kteří postupně dorazili do města Montgomery v jižanské Alabamě, nejstarší Henry (Adam Mašura) záhy umírá na žlutou zimnici, na zbývající dva čeká podnikatelské dobrodružství, „meziobchod“ s bavlnou, na němž zbohatnou přímo pohádkově. Jan Kolařík jako Emanuel Lehman a Tomáš Milostný v roli mladšího z obou, Mayera, předvádějí doslova herecký koncert.

V kaleidoskopicky reportážním ději není pochopitelně místo ani čas pro několikavrstevné rozvíjení charakterů – náročné jsou okamžité změny nálad nebo postojů, řada myšlenek či vyhodnocení situací může zůstat pouze v náznaku –, ale o to více musí být výrazné, přímo reliéfní, aniž by sklouzávaly do karikatur. K tomu připočtěme množství pohybů a vedlejších záskoků – a také postupné, byť nenápadné stárnutí obou otců-zakladatelů. Kolařík i Milostný uchopili své postavy protřelých, neústupných a v lecčems geniálních židovských obchodníků zevnitř, nejsou to „přehrané“ figurky z vtipů o Židech.

Spíš hudba Ivana Achera pracuje s židovskými tématy ne vždy prozřetelně, ale opakuje už zavedené stereotypy – vedle modlitby za mrtvé a hebrejsky zpívaných úryvků z Písma slyšíme jakousi klezmer kalamajku i několik muzikálových ohlasů. Místy jako by právě zde chyběl výše zmíněný civilizační přesah.

První, průkopnická část je živější a pestřejší než druhá – jednak, formálně, reportážní formát začíná být po dvou hodinách jednotvárný, jednak, historicky, „kapitál“ se postupně odpoutává od lidského faktoru a jeho fungování, takže specifické napětí není v druhé části přítomno tak intenzivně – a patrně ani tak zábavně.

Divadlo Husa na provázku, Brno – Stefano Massini: Dynastie. Lehman Brothers. Překlad Irena Novotná. Režie a úprava Michal Dočekal, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Ivan Acher. Premiéra 3. května 2017. (Psáno z reprízy 15. června 2017.)

  • Autor: Josef Mlejnek
  • Publikováno: 27. června 2017

Komentáře k článku: Kapitálová škola hrou

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,