Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jan Opletal na cucky

    Student medicíny Jan Opletal, který zemřel po zásahu německých okupantů v listopadu 1939, se stal symbolem boje proti nacismu. Uctění jeho památky 17. listopadu 1989 tehdejším studentstvem a potlačení akce oficiální státní mocí pak bylo rozbuškou „sametové revoluce“.

    Hábův Opletal je osobitě pojatá politická inscenace. FOTO ONDŘEJ HRUŠKA

    Nahlédnout na osud této zásadní, ale pro mnohé dnes bohužel nepříliš známé postavy novodobých českých dějin, bylo zadání pro mladého režiséra Michala Hábu. Ten v rámci rezidenčního pobytu v Divadle na cucky připravil inscenaci Opletal. A – zcela ve shodě s názvem olomouckého souboru – se osobnost rodáka z nedaleké Litovle pokusil provokativně – jak je to jen jeho režijnímu rukopisu blízké – „rozcupovat na cucky“.

    Michal Hába k tomu volí principy osobitě pojatého politického – a epického – divadla. Klade před diváky faktické informace, přičemž se otevřeně přiznává k využití relativně jednoduchého zdroje z internetové encyklopedie Wikipedie, čímž do inscenace záměrně vkládá motiv povrchnosti, se kterou se dnes v hodnocení minulosti setkáváme a které její vidění zplošťuje. Opletalův životopis navíc herečka Růžena Dvořáková na diváky vychrlí v němčině a s patřičnou dávkou hrané neurotičnosti a symbolickou agresí a gescí projevů nacistických pohlavárů, čímž vhodně navodí atmosféru nelehkých válečných let.

    Informace z emotivně a doslovně podaného hesla tvůrci pitvají, převracejí a rozehrávají v různé možné variace. FOTO ONDŘEJ HRUŠKA

    Informace z emotivně a doslovně podaného hesla pak tvůrci pitvají, převracejí a rozehrávají v různé možné variace a pomocí rozmanitých divadelních žánrů (činohra, pěvecká čísla, loutkoherecké techniky a další) a s vydatným podílem zcizovacích efektů neustále provokují a atakují diváky. A nejednou je také zapojují do hry. Například když je nechají vybít si svou negativní energii házením rajčat na scénu s možností vykonat pomyslnou popravu jednoho z herců či když jim nabídnou jedinečný český „vynález“ a příspěvek světové gastronomii – obložený chlebíček. Ovšem zkažený. Ten je na jevišti zobrazen také v podobě molitanového kostýmu à la chodící reklama, jenž na sebe navlékne jeden z herců a příběh vzniku gastronomické speciality osvětluje. Ve formě divadelní detektivky s patřičně navozovaným napětím uvolňovaným ironickým smíchem pak tvůrci společně pátrají po tom, kdo to byl Jan Opletal. Výsledkem je značně kousavý náhled naší historie i národní identity, stejně jako zpochybňování hrdinství, které Češi dokážou zhodnotit až s odstupem let a v případě, kdy jim může něco vynést. Výklad dějin nejednou po cimrmanovsku převracejí a někdy i manipulují, když mění optiku pohledu na ně z pozice dalších, leckdy opomíjených postav (což je i případ další, ne tak glorifikované oběti z roku 1939 – pekařského učně Václava Sedláčka). S nadsázkou pak zmiňují i jistou negramotnost ve stálém zaměňování postav dvou Janů – Opletala a Palacha.

    Trojice herců Růžena Dvořáková, Ondřej Jiráček a Adam Joura je oblečena do základních kostýmů v jednotlivých barvách české národní vlajky, která také kryje podlahu jeviště a v zadním prospektu volně pokračuje ve velký fotografický portrét Jana Opletala. Stylově čistá a v lecčems i chladně a sterilně působící antiiluzivní scéna nabízí vhodný prostor pro racionální analýzu české národní povahy, zároveň umožňuje předvádět dostatečně intenzivně variace jednotlivých provokací. Což herci dobře zvládají díky poměrně precizně vytvářeným střihům umožňujícím přechody z civilních poloh k výrazně hraným či stylizovaným pasážím. Nejexpresivněji a zároveň nejjistěji působí na jevišti Ondřej Jiráček, záměrně nejcivilnější polohu pak volí Adam Joura.

    Hába v olomoucké inscenaci nabízí punkový a generačně jízlivý pohled rozzlobeného dítěte, které se snaží najít svůj postoj k dějinám a sympaticky se s nimi vyrovnat.

    Divadlo na cucky Olomouc – Michal Hába a kol.: Opletal. Režie Michal Hába, výprava Adriana Černá. Premiéra 11. května 2018.


    Komentáře k článku: Jan Opletal na cucky

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,