Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Uvězněni v kruhu

Na letní projekty Divadla Continuo se jezdí za zážitkem. Publikum očekává silné obrazy, objevování „jiné“ reality i poetickou podívanou. Produkce režiséra Pavla Štourače (bylo jich dohromady už jednadvacet) ale také vždy, byť zahalené do snových souvislostí, obsahovaly bolestné momenty, svědectví o krutosti lidské povahy, dějinných událostí a života jako takového. Tak důsledně jako ta letošní nazvaná V kruhu však nevyjádřila pocit bezvýchodnosti lidské existence a společenské deziluze žádná z nich.

Bahenní apokalypsa V kruhu se odehrává na hladině vodního příkopu FOTO KAREL FOŘT

S projektem V kruhu se Štourač po deseti letech vrátil na renesanční zámek Kratochvíle, přesněji do vodního příkopu, který obklopuje centrální vilu. Nejpůsobivější výjev nabídla jeho prostřední část, která by se dala popsat jako „bahenní apokalypsa“. Pohyb herců v letitých usazeninách na dně zčásti vypuštěného příkopu se podobal kapřím bojům o život na dně rybníka při výlovu. Zkoumal pošetilé, úzkostné, kruté či panické reakce lidí, které postihla pohroma – přírodní, válečná či jiná… Žena v červených šatech a lodičkách za kancelářským stolem, mladík v brokátové vestě marně se pokoušející uvést do pohybu loď naloženou harampádím a další snad dvě desítky postav se postupně propadaly do mazlavé hmoty a snažily se z ní uniknout, vydrápat se po prknech z vypuštěné části příkopu zpět na vodní hladinu.

Herecké akce splývaly v depresivní obraz nepoučitelného lidstva vydaného napospas pudům i vesmírným zákonům, které se marně snaží utéct samo před sebou. Monumentální kompozice a apokalyptické téma připomínaly plátna Hieronyma Bosche nebo Pietera Brueghela.

Centrálnímu dramatickému výjevu předcházela úvodní taneční pasáž. Na několik desítek metrů dlouhém plovoucím jevišti, rozděleném černými oponkami na řadu kójí či příbytků, dochází k setkávání jejich zprvu osamělých obyvatel. Touží po kontaktu, ale odpuzují se, ubližují si, pronásledují se, schovávají se před sebou, vzájemná agresivita stoupá a vyvrcholí hromadným opuštěním mola. Nepříliš kultivovaný pohyb frekventantů letní dílny, rozpačité etudy i chaotický minimalismus se spoustou opakování byly časově přetažené. V paměti zůstala velkorysá scénografie, úzký tvar mola diagonálně přetínající hladinu kanálu.

Na podobné, ale menší a prázdné molo vystoupili přeživší z bahenního zápasu o holý život na samém konci produkce. Poslední kus cesty překonali brodem, po prknech či dřevěných paletách na hladině nebo zavěšeni na plovoucích hnízdech z větví. Na molu pak herci sedí v řadě, každý osaměle na své židli s hlavou upřenou do prázdna, tvář „vymazanou“ kusem bílé hmoty připlácnutým na obličej. Smrt, která je jen předzvěstí nového zrození do nemilosrdného koloběhu života v kruhu? Na vysvobození z něho to moc nevypadalo, přesto, že hvězdné nebe a zářící měsíc přinesly závěrečnému obrazu jistý pocit katarze. A došlo i na obyčejnou úlevu. Člověk se totiž nemůže ubránit představě, jak fyzicky náročný a „příjemný“ musí pro herce být hodinu trvající pobyt v blátě a stojaté vodě.

Významy V kruhu podtrhuje čtvercová geometrie příkopu a budovy zámku. V řeči symbolů totiž představuje čtverec hmotný, lidský svět, „božský“ kruh věčnost či vesmír. Propojení obou je metaforou rovnováhy mezi zemí a nebesy. Na místě na takové úvahy ale není prostor ani soustředění. Člověk musí sledovat, kam právě šlape, když po břehu obchází půdorys příkopu, a ohánět se po neodbytných komárech.

V kruhu patří k myšlenkově nejcelistvěji a nejpřesněji formulovaným Štouračovým projektům. Úctyhodný koncept se sice podařilo naplnit jen zčásti, koneckonců je to výsledek studentské dílny, ale svědčí o vitalitě Continua, jehož stálí členové ho evidentně táhnou na svých bedrech.

Divadlo Continuo, Malovice – Pavel Štourač a kol.: V kruhu. Premiéra 3. srpna 2017 na zámku Kratochvíle.

  • Autor: Marie Reslová
  • Publikováno: 06. září 2017

Komentáře k článku: Uvězněni v kruhu

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 3/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


6. 2.–19. 2. 2018

Číslo 3/2018 (6. 2.–19. 2. 2018)

Obsah čísla 3/2018

Slovo ...

O pitomcích

Prezidentem České republiky se na...

Sukces měsíce

Benjamin Britten: Billy Budd

Státní opera v Národním divadle,...

Dotazník

Martina Kinská

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Trilobit

Vyhynulý mořský živočich jako by...

Fejeton

Povídka z Říma:...

Třetí Řím čeká, až se probudím,...

Glosa

Postarat se o nejmladší!

Kdykoli narazím na aktivity Nadačního...

Kronika

Jednou větou

Pražské Studio Alta oslaví v roce...

Kritika

Jak slunce stvořilo svět

Naivní divadlo uzavřelo svůj volný...

Zachraň strom!

Románová prvotina Timothée de...

Když vdovy hrají tenis

Operu Dvě vdovy napsal Bedřich Smetana...

Sestry na cestě od iluzí k...

Komorní scéna Aréna opět obrátila...

Cirkusový klaun Ernani

Po téměř sto sedmdesáti letech se...

A slova stékají jako med

Činoherní klub se otevírá...

Taškařice ze škamen

Komedie Úča musí pryč! dramatika...

Masky revolučního divadla

Bez roku čtyřicet let stará hra...

Billy Budd jako Špinarův...

I am an old man who has experienced...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 3/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Rozhovor

Vladimír Kratina: Jsem kluk z...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kateřina Bohadlová:...

Rozhovor s ŘEDITELKOU souboru Geisslers...

Kontext

Stopy Zorky Ságlové

Úvahy výtvarné

Od všeho něco

Po dvou pražských a jednom brněnském...

To snad ČT nemyslí...

Úvahy TELEVIZNÍ

Burza

Užší nominace Cen Thálie...

Činohra Tereza Dočkalová – Nora,...

Divadlo 1918–2018

Divadelní zákon 1948 Za počátek...

Podoby – U Růže

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

V domě plném vlasů a...

V Semperově opeře v Drážďanech se...

Lázně jako magický prostor...

Sdílení zážitku je důležité pro...

Skutečnost může být jen...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Oldřich Veselý (13. 11. 1948 Brno –...

Výročí

Výročí 1.−15. února

Haken Petr, herec (1. 2. 1963) △...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Ivan Martin Jirous: Ochranný dohled...

Nad největším melodramem

Věra Šustíková je velkým znalcem...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tylovo divadlo Kutná Hora

Do divadla zadním vchodem

Vlasta Fialová (1928–1998)

Moravské zemské muzeum v Brně...

Pan Papírek… (XII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 3/2018



Obsah,