Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie teenagerovských adaptací klasiky předvedl tvůrčí tandem Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček v plzeňské Alfě po Hamleteenovi a Ostře sledovaných vlacích Gazdinu robu. Venkovské drama Gabriely Preissové však „obrazoborečtí“ divadelníci značně zcivilnili a zbavili ho též tragického rozměru.

V popředí Blanka Josephová Luňáková a Josef Jelínek FOTO TOMÁŠ KILBERGR

Zápletka, v níž si Mánek Mešjaný (Petr Vydarený) vezme Maryšku Kotlibovou (Lenka Válková Lupínková) z ekonomických důvodů, i když ho všechno táhne k Evě (Andrea Ballayová), je převedena do profánní hospodské historky. V odpudivé krčmě s umělohmotnými omyvatelnými ubrusy na stolech hraje k tanci venkovský „big beat“ (a drásá k tomu nejohranější kousky Katapultu, Olympicu a Elánu), lid se po svém baví a hojně nasává. Energická Eva, o niž by jako sexuální objekt měli zájem snad všichni přítomní chlapi (také poněkud plonkový Jožin v nepřehlédnutelném podání Tomáše Jereše, technika Alfy), si dokonce poručí vodku ve větším „balení“: ne panáka, celú flašu. Při dámské volence a jiných společenských hrách Mánkovi Maryšku výrazně podstrkuje jeho matka (Blanka Josephová Luňáková). Eva, otrávená jeho nerozhodností, kývne na Samka (Josef Jelínek), který také hraje v kapele, a odchází s ním dveřmi, které vedou ven, ale také na toaletu. Střetává se totiž s nimi do hospody navracející se osoba, která hlásí, že došel papír. Čas se prudce posune, Eva se vrací už jako gravidní, a když Samkovi slíbí, že si ho vezme, ten se převlékne z černého „rockového“ do „slavnostní“ bílé košile a modrých džín.

Na jeviště se před interiér hospody vměstná ještě předporodní idyla u Samka a Evy s chystanou dětskou postýlkou, po potratu ovšem Eva dává najevo tetce (Marie Mrázková) a později i Samkovi, že se jí manžel hnusí. Odjíždí pak s Mánkem na motorce do Brna.

Dění na jevišti rámuje cesta dr. Vladimíra (Bob Holý) a dr. Jana (Petr Borovský) k folklorním kořenům. Oba byli též v „rockové“ krčmě, nyní jejich přítomnost před oponou i v hledišti překlene přestavbu, Vladimír pohovoří o hře Gabriely Preissové. Oba míří také do nové brněnské vinárny, kterou si Eva s Mánkem otevřeli, interiér vyveden v čisťounkém kvazifolklorním stylu. Nabito zrovna nemají, z okna je vidět brněnské panoráma, přesněji Petrov (…pořád se toho pohledu nemůžu nabažit, říká Eva). Když dorazí oba „doktoři“, z Jana se vyklube právník a Eva ho hned bombarduje dotazy stran rozvodu. Mánek ovšem nijak aktivní není. A přichází rozuzlení, dorazí celé venkovské osazenstvo v bílém ošacení s modrým zdobením, dokonce na jevišti připraví míchaná vajíčka a vícehlasem zazpívají folklorní motivy. Pro Mešjanovku i Maryšku je celkem snadné přemluvit Mánka k návratu domů, Samko ovšem téhož u Evy nedocílí. Ta navíc přichází o vinárnu. Starost o to, že by si Eva zoufala a chtěla spáchat sebevraždu, mít nemusíme, během inscenace jsme ji poznali jako energickou a vlastně dost „oprsklou“ děvu.

Podrobné vylíčení fabule nabízím vlastně proto, že posuny oproti originálu jsou docela vtipné a půvabné, ocení je především ti, kteří se s dílem Gabriely Preissové už setkali. Jde o divadelní tvar s fungujícím timingem, k němuž napomáhají především hudební čísla. Herecky nejvýraznější kreací zaujme představitelka Evy, ostatní předvádějí standard.

Moje pochybnost se ovšem váže k cílovému publiku inscenace. Získají teenageři nějakou představu o klasickém díle (kromě toho, že „tamta s tamtím, a ne s tamtím“), když základní zápletka tragédie, v této úpravě ovšem nepředvedená, je přece jenom dobově podmíněná?

Divadlo Alfa Plzeň – Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček (na motivy Gabriely Preissové): Gazdina roba. Režie Jakub Vašíček, výprava Tereza Venclová, hudba Daniel Čámský, dramaturgie Tomáš Jarkovský a Petr Kosová. Premiéra 24. února 2017.

  • Autor: Jan Kerbr
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Klasika pro mládež?

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,