Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Česko-slovenské mosty 2018 (No. 1)

    V pondělí začal 23. ročník česko-slovenského divadelního festivalu Setkání Stretnutie. Potrvá do soboty 19. května. Reflexí úvodního úterního představení Radima Vizváryho Pejprbój zahajujeme denní zpravodajství.

    ///

    Na počátku bylo…

    Na počátku byla země pustá a prázdná, pohlcená do tmy. Budiž světlo? Ano, přece jen cosi slabě světélkuje a dostává obrysy, obrysy… role papíru. Na ni usedá bíle oblečený muž (mim Radim Vizváry) a je sám. Záhy se začíná nudit, a tak zahajuje své stvořitelské dílo.

    Had, pták… a konečně malý človíček. FOTO archiv festivalu

    Odrolováním papíru v různých směrech zabydluje nejprve okolní prostor, jakýsi svůj vesmír, přičemž jakoby mimoděk přichází na to, že pruhy bílé materie lze také trhat a všelijak formovat. Zakrátko se jeviště plní namuchlanými kupami, v nichž se místy ztrácí sám jejich původce, zase se odněkud vynořuje a s ním tvarově již čitelné výsledky jeho úsilí: had, pták… a konečně malý človíček. Do další části němého vyprávění se vkrádá snový motiv strachu v podobě neurčité, za to mohutné změti papírové hmoty, kterou muž pomáhá zdolat jako starostlivý otec, jenž človíčka, své dítě, chrání a vede k tomu, aby se postavil na vlastní nohy. Koná tak gesty láskyplné něhy i s hravostí, jež bezpečně poutá pozornost dětského publika sledujícího – nakonec šťastnou – pouť malého hrdiny a jeho otce.

    Na v podstatě prázdné scéně se nedějí žádná efektní kouzla. FOTO archiv festivalu

    Jak patrno, dějová linka je jasná a přehledná. Na v podstatě prázdné scéně se nedějí žádná efektní kouzla (možná až na podíl ilustrativní hudby), přesto je i při vší jednoduchosti pohybových prostředků a střídmém užití gagů přece jen zřejmé, že papír není tak samozřejmě poddajným materiálem: herec jej ovládá zručně, plavně a při práci s postavou človíčka i s využitím loutkářských postupů.

    Vizváryho Pejprbój bývá anoncován jako pohádkový příběh o dobrodružstvích malého kluka. Děti jej tak spontánně vnímají a v této podobě je otevřen též dospělým, kteří s nimi mohou ocenit imaginativní způsob práce s prostým materiálem.

    Archetypální biblické podloží je důležitým, byť diskrétním bonusem této skromně působivé inscenace. FOTO archiv festivalu

    Archetypální biblické podloží je důležitým, byť diskrétním bonusem této skromně působivé inscenace. Uvědomil jsem si to, když Radim Vizváry po děkovačce na festivalovém představení ponoukl děti na scénu. Zatímco se proměnili v dovádivé papíráčky, ten, který tomu dění vdechl život, se nenápadně skryl. Byla v tom katarzní naděje, že pozorujeme tvůrce budoucích dobrých příběhů.

    Tantehorse, Praha – Radim Vizváry: Pejprbój. Námět, režie, hraje Radim Vizváry, kostýmní výtvarnice Petra Vlachynská, 
hudba Matouš Hekela
, světelný design David Prokopič, Karel Šimek, 
produkce Lenka Bočková, Jakub Urban. Premiéra 29. 11. 2015 v DIOD, Jihlava. Psáno z festivalového představení ve Studiu Z Městského divadla Zlín 15. května 2018.


    Komentáře k článku: Česko-slovenské mosty 2018 (No. 1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,