Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Čelákovické glosy (No. 8)

V jednom týdnu se dvakrát udílely ceny: v pondělí 20. 3. bývalé Radokovy, v sobotu 25. 3. Ceny Thálie.

Ceny divadelní kritiky (kdysi Alfréda Radoka) usilují vlastně od počátku své existence o „alternativní“ podobu ceremoniálu: ve vybydleném kině Veletrhy, dnešním divadelním prostoru, nanejvýš sebestředně moderoval poslední ročník ještě Cen Alfréda Radoka kdysi sympatický režisér Miloš Horanský.

Diváci mohli sledovat loutkové monodrama o draku a čertovi (Marek Bečka). FOTO archiv SaD

Letos se konala slavnost také ve vybydleném prostoru, divadelně využívaném, jaksi domestikovaném. Všechny bývalé byty ve třech patrech karlínského měšťanského domu byly zabydleny pozoruhodnými instalacemi, které představovaly inscenace a výkony nominované na cenu. Pokoje a pokojíky měly trochu pochmurnou atmosféru, především kvůli sporému osvětlení a použitým předmětům či nábytku (zřejmě původem ze smeťáků či vetešnictví, možná zčásti i pozůstatky po dávných obyvatelech domu). Celá instalace však vtahovala návštěvníka „do děje“ . Na chodbách pak byla prakticky tma – je s podivem, že se nikdo nezranil. Potkal jsem i návštěvníky s baterkami. Všichni  procházeli, prohlíželi a s potěšením zkoumali jednotlivé instalace, až dorazili do většího salonu, kde si mohli koupit něco k pití, posadit se a sledovat třeba loutkové monodrama o draku a čertovi a posléze vyslechnout anonymní hlas z reproduktorů, který oznamoval jména oceněných, pokaždé se závěrečnou formulí „konec hlášení“. Nebyl to ceremoniál, ale velmi příjemný paradivadelní zážitek.

Repro archiv ČT

Ceny Thálie ve vyzlaceném Národním divadle, televizní show v prime time, připomínaly v posledních letech spíše jmenování zasloužilých či rovnou národních umělců, taková aspoň byla atmosféra. Návštěvníci, v úloze tleskajícího křoví, se snažili přečkat a těšili se na následující raut. Výjimkou byly ročníky uváděné jednou Miroslavem Horníčkem (za přítomnosti presidenta Havla) a podruhé Milanem Lasicou (který později přiznal, že se od pěti odpoledne v divadelní šatně třásl hrůzou – na jeho výkonu se to ovšem neprojevilo).

Alena Vránová s cenou Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. FOTO JAN HANDREJCH

Letos, se změnou realizačního týmu, se celkové ladění změnilo: tuhnoucí oficiálnost nahradila muzikálová veselice se všemi negativními atributy. Místo dlouholetého Antonína Procházky moderovali ve slušivé róbě občas mrckující Taťjana Medvecká a úslužně přihrávající mladík v tmavém obleku s bílou košilí rozepnutou pod krkem, tedy bez kravaty, Jan Cina. Impozantní scénu tvořily především reflektorové sloupy, s provaziště se místo dřívějších šotů z inscenací snášely šály se jmény laureátů a indeferentní ilustrací (autor Jiří Suchý). (Zaznamenal jsem stížnost televizní divačky, které šoty chyběly: Podle čeho si mám vybrat na co se půjdu podívat?). V pozadí scény bylo šest dívenek z baletní školy ND projevujících se úměrně věku a taneční vyspělosti. Tančilo se ovšem i profesionálněji, muzikálově. Hudební složka, někdy i vtipná, se příjemně vymykala celkovému ladění produkce: živě hrály tři mladé hudebnice (housle, kytara, akordeon, někdy dvě kytary s akordeonem) a chvilku i trumpetista. Další inovací byla „dramatizace“ ohlašování kategorií vyznamenávaných a také sborový zpěv laureátů „z listu“.  Místo rautu s účastí takřka všech diváků i některých dalších osob se tentokrát konala recepce pro vybraný okruh nominovaných, laureátů a dalších notáblů ve foyeru na I. balkoně ND.

///

Více na i-DN:

Jubilejní Ceny divadelní kritiky uděleny

Ceny Thálie 2016 – přehled oceněných

  • Autor: Jan Dehner
  • Publikováno: 30. března 2017

Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 8)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 19/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


14. 11.–27. 11. 2017

Číslo 19/2017 (14. 11.–27. 11. 2017)

Obsah čísla 19/2017

Slovo ...

Ministerstvo mrtvé kultury

Bonviván a scénograf Daniel Dvořák...

Sukces měsíce

Prokletí v Praze

Teatr Powszechny, Varšava (Polsko) –...

Dotazník

Marwan Alsolaiman

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Co stojí Plácido Domingo

Zhruba dva roky vyjednávali nejprve...

Fejeton

Tragédi

Josífek nikdy nezvedá oči od...

Kronika

Jednou větou

Vítězi letošního ročníku ankety...

Kritika

Vládci ve spodním prádle

Hra Jamese Goldmana Lev v zimě měla...

Rozmohl se nám tu takový...

Je mi to nepříjemné – ale prostě...

Tato hra není v pohodě

Inscenace Jsme v pohodě reprezentuje v...

Pět sester, Antone...

Požehnáním pro každý soubor je...

Postaru, ale působivě

Původní operní novinka v...

Amazonky – podvratný sen...

Amazonky, které měly premiéru v...

Ženy a muži klasicky i...

Dlouho očekávaná premiéra Baletu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 19/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Abychom neztratili úplně...

Palm Off Fest již druhým rokem...

Hubu mu zacpeme přesvatým...

V českých katolických kruzích koluje...

Vzhůru na barikády!

V Divadle pod Palmovkou se letos...

Rozhovor

Jiří Josek: Překlad je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jitka Jílková: Letos...

Rozhovor s ředitelkou Pražského...

Kauza

Kontext

Růžové zahrady na Kavčích...

Ne, nebudu krtincům z Kavčích hor,...

Lekce flamenka

Díky Magdaleně Kožené a jejímu...

Sympozium jako prostor k...

Původní význam řeckého slova z...

Burza

Na místě předmluvy

Národní muzeum informuje

Psáno o letošních...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kdyby odpůrci…

Stručný obsah příspěvku zde není...

Severočeské divadlo opery a...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Oliver Frljić: Skutečný...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kultura v zajetí...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Otto Šujan (2. 6. 1930 Zvolen,...

Výročí

Výročí 15.–30. listopadu

Rozmus Andrzej, herec (16. 11. 1967) △...

Paměti, záznamy, deníky

Zábradlí ve skle

Jednou z událostí divadelní sezony...

Knihovnička

Došlo do redakce

Helena Albertová: Karel Zmrzlý...

Tradiční divadlo radikálně...

Asi málokdo si ve světové teatrologii...

Obrazem

Fagi a divadlo

Plakát je poselství

Ve středu 25. října začala ve foyer...

Pan Papírek… (V)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 19/2017



Obsah,