Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Čelákovické glosy (No. 8)

V jednom týdnu se dvakrát udílely ceny: v pondělí 20. 3. bývalé Radokovy, v sobotu 25. 3. Ceny Thálie.

Ceny divadelní kritiky (kdysi Alfréda Radoka) usilují vlastně od počátku své existence o „alternativní“ podobu ceremoniálu: ve vybydleném kině Veletrhy, dnešním divadelním prostoru, nanejvýš sebestředně moderoval poslední ročník ještě Cen Alfréda Radoka kdysi sympatický režisér Miloš Horanský.

Diváci mohli sledovat loutkové monodrama o draku a čertovi (Marek Bečka). FOTO archiv SaD

Letos se konala slavnost také ve vybydleném prostoru, divadelně využívaném, jaksi domestikovaném. Všechny bývalé byty ve třech patrech karlínského měšťanského domu byly zabydleny pozoruhodnými instalacemi, které představovaly inscenace a výkony nominované na cenu. Pokoje a pokojíky měly trochu pochmurnou atmosféru, především kvůli sporému osvětlení a použitým předmětům či nábytku (zřejmě původem ze smeťáků či vetešnictví, možná zčásti i pozůstatky po dávných obyvatelech domu). Celá instalace však vtahovala návštěvníka „do děje“ . Na chodbách pak byla prakticky tma – je s podivem, že se nikdo nezranil. Potkal jsem i návštěvníky s baterkami. Všichni  procházeli, prohlíželi a s potěšením zkoumali jednotlivé instalace, až dorazili do většího salonu, kde si mohli koupit něco k pití, posadit se a sledovat třeba loutkové monodrama o draku a čertovi a posléze vyslechnout anonymní hlas z reproduktorů, který oznamoval jména oceněných, pokaždé se závěrečnou formulí „konec hlášení“. Nebyl to ceremoniál, ale velmi příjemný paradivadelní zážitek.

Repro archiv ČT

Ceny Thálie ve vyzlaceném Národním divadle, televizní show v prime time, připomínaly v posledních letech spíše jmenování zasloužilých či rovnou národních umělců, taková aspoň byla atmosféra. Návštěvníci, v úloze tleskajícího křoví, se snažili přečkat a těšili se na následující raut. Výjimkou byly ročníky uváděné jednou Miroslavem Horníčkem (za přítomnosti presidenta Havla) a podruhé Milanem Lasicou (který později přiznal, že se od pěti odpoledne v divadelní šatně třásl hrůzou – na jeho výkonu se to ovšem neprojevilo).

Alena Vránová s cenou Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. FOTO JAN HANDREJCH

Letos, se změnou realizačního týmu, se celkové ladění změnilo: tuhnoucí oficiálnost nahradila muzikálová veselice se všemi negativními atributy. Místo dlouholetého Antonína Procházky moderovali ve slušivé róbě občas mrckující Taťjana Medvecká a úslužně přihrávající mladík v tmavém obleku s bílou košilí rozepnutou pod krkem, tedy bez kravaty, Jan Cina. Impozantní scénu tvořily především reflektorové sloupy, s provaziště se místo dřívějších šotů z inscenací snášely šály se jmény laureátů a indeferentní ilustrací (autor Jiří Suchý). (Zaznamenal jsem stížnost televizní divačky, které šoty chyběly: Podle čeho si mám vybrat na co se půjdu podívat?). V pozadí scény bylo šest dívenek z baletní školy ND projevujících se úměrně věku a taneční vyspělosti. Tančilo se ovšem i profesionálněji, muzikálově. Hudební složka, někdy i vtipná, se příjemně vymykala celkovému ladění produkce: živě hrály tři mladé hudebnice (housle, kytara, akordeon, někdy dvě kytary s akordeonem) a chvilku i trumpetista. Další inovací byla „dramatizace“ ohlašování kategorií vyznamenávaných a také sborový zpěv laureátů „z listu“.  Místo rautu s účastí takřka všech diváků i některých dalších osob se tentokrát konala recepce pro vybraný okruh nominovaných, laureátů a dalších notáblů ve foyeru na I. balkoně ND.

///

Více na i-DN:

Jubilejní Ceny divadelní kritiky uděleny

Ceny Thálie 2016 – přehled oceněných

  • Autor: Jan Dehner
  • Publikováno: 30. března 2017

Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 8)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


27. 6.–4. 9. 2017

Číslo 13/2017 (27. 6.–4. 9. 2017)

Obsah čísla 13/2017

Slovo ...

Divadelní sezona končí

Divadlům i Divadelním novinám, které...

Sukces měsíce

Lazebník sevillský

Hudba Gioacchino Rossini, libreto Cesare...

Dotazník

Mathias Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Praha je nejvýznamnějším...

Hlavní město Praha (HMP) je už...

Fejeton

Plavba na vlnách imaginace

Liberec, 14. června, devět hodin...

Názor

Glosa

Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne...

Anketa

Cena Josefa Balvína za sezonu...

Cenu Josefa Balvína za sezonu 2016/2017...

Kritika

Kapitálová škola hrou

Michal Dočekal, ředitel Činohry...

Žižkovy voči…

Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval...

Život toužících žen

Protože Petru Hůlovou soustavně čtu,...

Nesnesitelná přesycenost...

Ve čtvrtém patře Divadla pod...

Calembour natřikrát

Znáte čokoládu Studentská pečeť?...

Když Čapek potkal Havla

Výrazné didaktické úmysly...

Kouzelný cirkus bratří...

Nejnovější inscenace Deadtown je v...

Dělat operní legraci je...

A pořádná dřina, protože se...

Kar za bolavé duše

První hru Natalie Kocab můžeme číst...

Jen panda je černá a bílá...

Režisér Michal Hába miluje...

Inspirativní střípky z...

Už je to dvacet let, co Arnošt...

Bayreuthský Lohengrin v...

Dílo Richarda Wagnera je velkolepé,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Bouřlivá divadelní Ostrava

V moravskoslezské metropoli proběhl na...

Rozhovor

Miroslav Hanuš: Ptali se mě,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Filip Nuckolls: Ztratili jsme...

Rozhovor s režisérem a scenáristou...

Kauza

Kontext

Koncepce kulturní politiky...

Pražští zastupitelé schválili...

Pokus o dada 21. století...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vybočení z řady aneb...

Úvahy rozhlasové

Burza

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Jak přeříznout...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Studio Ypsilon Praha

Do divadla zadním vchodem

Divadelní tipy redaktorů DN...

Josef Herman O prázdninách se hraje...

Zahraničí

Mozart v bažinách

Únos ze serailu je na jevišti...

Mezi elegancí a barbarstvím

Stručný obsah příspěvku zde není...

Kam kráčíš, Polsko?

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Eduard Dřízga / Andrej Maťašík /...

Za Pavlem Kohnem

(14. října 1929 Praha – 18. června...

Výročí

Výročí 16. července –...

Novák Josef, režisér (16. 7. 1942)...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (III)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Jiří Suchý & Jiří Šlitr:...

Skripta, paměti, či sumář...

Když se kniha jmenuje prostě O...

Obrazem

Stimulovat pouliční scénu

Snímek Zdeňka Velena pochází ze...

Fagi a divadlo

Expert – nadějné vyhlídky

Příloha

Když máš v ruce...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2017



Obsah,