Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Snaživí leštiči domácí (muzikálové) bídy

Snad vědom si svých někdejších hříchů, spíše však důkladně znalý temných hlubin tuzemské muzikálové produkce, sází jeden z čelných Luciferů české popkultury JUDr. František Janeček na osvědčené muzikálové stříbro a opětovný návrat legendárních Bídníků na prkna pražské GoJa Music Hall s vizí: Co může lépe demaskovat nešvary specifického odvětví české pseudokultury, než dobře zvládnutý inscenační moloch Les Misérables/Bídníci?


Oprávněnost impresáriových předpokladů potvrzuje i skutečnost, že početná obec konzumentů českých muzikálových potravin zareagovala na bídnický comeback víc než kladně a po vstupenkách se v předprodejích jen práší. Úspěch komerční však pranic nevypovídá o kvalitách uměleckých, na to je ochota zdejšího žánrového diváctva masově konzumovat i produkty velmi pofiderních kvalit příliš všehožroutská. Fakt, že nejpekelnější nepodarek let posledních, Bourův kvazirevoluční odpad Naháči, hraný ostatně na totožné scéně, absolutně (nejen) komerčně propadl, lze přičítat spíše nemohoucnosti jeho produkce než kultivované prozíravosti českého diváka. V opačném případě by totiž brutální Lichtenbergovo znásilnění nejmilovanějších svátků v roce v „spektáklu“ Vánoční zázrak aneb Sliby se maj plnit o Vánocích, neskončilo bezprecedentním sukcesem, leč v oprávněném zatracení. Zpátky ovšem k aktuální premiéře Bídníků: Vrací se na muzikálový trh legenda, nebo jednooký král?

Vrací se na muzikálový trh legenda, nebo jednooký král? Foto GOJA

Odpověď na výše položenou otázku přitom není rébusem z nejjednodušších. Sázka na jistotu se totiž v místních kruzích takřka neodpouští, na rozdíl od převážně fiktivních „výletů jinam“, jako nedávno hlasitě ohlašovaný Landův opus Klíč králů, další to uměle kontroverzní dojná kravka páně Lichtenberga. Rozdíl je však více než patrný: Janečkova produkce se na rozdíl od konkurence důsledně vystříhala nežádoucích dietních praktik a nabízí obvyklý evropský standard, totiž živý orchestr i početný sbor. Úroveň vstupného, která je v podstatě identická jako jinde, navíc usvědčuje všechny uživatele half-playbacku z nestoudného parazitismu na peněženkách českých muzikálu lačných obyvatel. Dojit tisíce za hudbu ze záznamu jest totiž divadelní zločin.

Není divu, že Les Misérables místnímu jevišti sluší (Jitka Čvančarová v roli Fantiny). Foto GOJA

GoJa Music Hall však překvapivě dobře funguje i jako divadelní prostor. Ani v tomto měřítku se jí vesměs nemohou ostatní soukromé muzikálové scény rovnat, především naprosto neadekvátní prostor „divadla“ Broadway lze v tomto ohledu považovat za takřka odstrašující případ. Někdejší pavilon Pyramida, aktuálně Janečkův chrám konzumu, naopak disponuje nejen potřebnou technikou a více než vyhovujícími rozměry jeviště, ale navíc i příkladnou elevací a orientací jeviště tak, aby si i divák, jenž nemá zrovna na nejdražší lístek, přišel na svůj kousek chleba a hry. Není divu, že Les Misérables místnímu jevišti sluší, zvlášť když na jejich kapitánském můstku opětovně stojí ostřílený navrátilec Petr Novotný, který se s Bídníky utkává již potřetí, jištěný navíc osvědčeným týmem, v němž nechybí výtvarnice kostýmů Lucie Loosová, scénograf Mihaila Tchernaev či autor hudebního nastudování Milan Svoboda.

Ve složce herecko-pěvecké nejnovější čeští Bídníci bez větších problémů obstojí. Foto GOJA

Herecký ansámbl inscenace je pečlivě namixovanou směsí veteránů a nových tváří, komerčních jistot i nadějných příslibů do budoucnosti. Je třeba s potěšením uznat, že je zcela prost většiny tradičních neduhů místní muzikálové nadprodukce, především však umělecké nemohoucnosti a ubíjející fraškovité prudy. I nejslabší články pražských Bídníků by pro většinu konkurence znamenaly vzpruhu. Třeba taková Kateřina Brožová coby Fantina (alternace Jitka Čvančarová a Petra Peterová) zachraňuje absenci temperamentu i hereckého rozsahu ucha ladícím zpěvem. Tereze Mátlové (alternantky Tereza Vágnerová a Hedvika Tůmová) sice není kvůli operní manýře rozumět takřka ani slovo, což v muzikálu považuji za fatální přehmat, na druhou stranu se však skvěle herecky doplňuje s – rovněž poněkud postarší variantou studenta – Máriem Pavla Vítka (alternace Tomáš Lőbl a Josef Vágner), jemuž jeho o generaci mladší čeští muzikáloví souputníci mohou elán i herecké schopnosti závidět. Pánové v ústředních rolích, David Uličník coby Jean Valjean (alternace Marian Vojtko resp. Josef Štágr) a Daniel Hůlka (alternace Tomáš Bartůněk a opět Josef Štágr) jako proradný Javert se do rolí sice vracejí s jistotou svých fyzických typů i charismatem hlasu, na herectví by v obou případech měli zapracovat: oba – v muzikálovém kontextu poměrně komplexní charaktery – si totiž zaslouží více než jen sošné herecké postoje a ustálenou sadu výmluvných gest. Mnohem lépe se v tomto ohledu vede Thénadiérovi v interpretaci Filipa Čapky (alternuje Jan Urban), který se přesvědčivě vyrovnává se stigmatem legendárního Kornova zpracování. Opravdové herecké zážitky však přináší až příchod Eponiny, jejíž premiérová představitelka Vlaďka Skalová (alternace Magda Malá) je velkým objevem a ozdobou holešovické produkce. V nabitém hereckém a pěveckém obsazení se neztratili ani Michal Skořepa v roli Enjolrase (alternace Michal Foret), Monika Absolonová coby Thénadiérová (alternantky Marta Jandová či Renáta Podlipská) či sugestivně přirození dětští představitelé, vděčné to magnety divácké přízně.

Daniel Hůlka jako proradný Javert se do role sice vrací s jistotou svého fyzického typu i charismatem hlasu, na herectví by ale měl zapracovat. Foto GOJA

Ve složce herecko-pěvecké nejnovější čeští Bídníci bez větších problémů obstojí. Výkon orchestru, vedeného Milanem Svobodou, je rovněž uznání hodný, dílčí rozpaky ovšem překvapivě vyvolávají některá až příliš rutinní režijní řešení. Obří záhadou je například trestuhodné nevyužívání opulentní scény, zvláště v první polovině inscenace. Takřka hypnotická redukce možností pohybu na pouhé ubíjející přesouvání se zprava-doleva, intenzivní spoléhání se na kejkle s točnou či light design coby permanentní óda na bodový fokus. Trnovou korunou problémů režijní koncepce je potom zbytečné zahození dvou klíčových scén: zastřelení Eponiny, které skrze olbřímí dekoraci barikády vůbec není vidět (stačilo by přitom jen kulisu horizontálně zkosit), a smrti Javerta, která se vinou toporného aranžmá stává nechtěně humornou.

I nejslabší články pražských Bídníků by pro většinu konkurence znamenaly vzpruhu. Foto GOJA

Uvedené pihy na kráse jsou ovšem ve srovnání s obvyklou domácí praxí jen nevinnými hříšky, jejichž označení by fanatičtějšími miseráblofily mohlo být nazváno hnidopišstvím. Stále však platí, že velká jména si zaslouží srovnatelná očekávání. Pravidelný inscenační provoz jistě mnohé vylepší, i proto tedy muzikálový požírači věz: Pokud již hodláš vrážet své finanční zdroje do pražské komerční lehkonohé múzy, vol Bídníky. Ti totiž nemají v Praze momentálně konkurenci. A dlouho mít nebudou. Karlíne, zalez, o Lichtenbergu nemluvě! A Petru Novotnému, který spolu se Stanislavem Mošou stále patří do nejužší špičky muzikálové režie u nás, lze propříště popřát méně rutiny a větší ambice. Co třeba Fantom opery či Rent? Ať Vám je kroky Františka Janečka přinesou!

Hodnocení: @@@@

GoJa Music hall Praha – Victor Hugo, Claude-Michel Schönberg, Alain Boublil: Les Misérables / Bídníci. Překlad Zdeněk Borovec, režie Petr Novotný, kostýmy Lucie Loosová, scénografie Mihail Tchernaev, hudební nastudování Milan Svoboda. Psáno z premiéry 1. března 2012

  • Autor: Petr KlariN Klár
  • Publikováno: 11. března 2012

Komentáře k článku: Snaživí leštiči domácí (muzikálové) bídy

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,