Naivní, ne nevinný
Rozhlasová dramatizace románu Nevinný proslulého britského autora Iana McEwana byla natočena v roce 2003 jako šestidílný seriál, letos v květnu tuto nahrávku vydal na dvou CD Radioservis. Pokračuje tak ve vydávání úspěšné volné řady rozhlasových seriálů s politickou tematikou (dříve vydali např. Ministerstvo strachu Grahama Greena). Rozhlasovou dramatizaci špionážního románu s výraznou linkou milostného příběhu vytvořil šéfredaktor tohoto listu Jan Kolář. Lze tedy předpokládat, že příliš výtek na jeho adresu nezazní. Ale o tom později. Režie se ujal zkušený divadelní režisér Ladislav Smoček, jenž však (paradoxně) nemá s rozhlasem příliš zkušeností.
Příběh o tajné operaci americké CIA a britské SIS je zasazen do počátku studené války a prolíná se s milostným vzplanutím mladého muže Leonarda Markhama, který je, jako zaměstnanec britského ministerstva pošt, povolán do Berlína. Zde potkává osudovou ženu – Němku Marii a v průběhu několika měsíců dojde k událostem, které poznamenají jejich životy. McEwan brilantně proplétá skutečnou událost – hloubení tunelu do sovětské okupační zóny – s literární fikcí. Výtečně vykresluje charaktery postav, popisuje prostředí rozděleného města a přibližuje dobovou atmosféru.
McEwanovo zaujetí pro detaily se podařilo režisérovi zachytit barvitým zvukovým podkresem i přidáním nezvykle velkého množství hudby. Podkres tvoří celá škála rozličných, autentických ruchů a zvuků (ať už těch každodenních – simulace rádiového vysílání, motor auta i letadla či zaklapnutí dveří, ale objevují se i ty méně obvyklé – např. ozvěny vnitřního hlasu v hlavě). Zakomponováním dobových a různorodých šlágrů (např. Falling in Love Again, Kalinka i Auf der Strasse der Freundschaft) je vytvářen plastický „obraz“, ve kterém se propojují východní a západní světy, které však zároveň stojí v ostrém kontrastu. Hudební opulentnost naznačuje již samotný začátek, posluchač je atakován téměř tři minuty dlouhou hudební koláží, která připomíná přelaďování ruských, amerických a německých rozhlasových stanic.
Obrovským kladem nahrávky je herecké obsazení. Svými hlasy herci utvářejí výrazně odlišné charaktery postav i jejich vývoj – především ústřední pár Zuzana Stivínová jako Marie a Ivan Trojan jako Leonard. Nevinný a naivní mladík se setkává s ženou, která má ve svém hlase latentně přítomnou koketérii a ženskou sílu, až drsnost. Navíc v divákově podezřívavé mysli neustále vyvolává napětí a tázaní se – co ta žena skrývá? Po neúmyslném zabití Mariinina manžela se oba mění. Leonard již podruhé ztrácí svou nevinnost a snad i rozum, z Marie se naopak stává počestná žena. Leonardovým průvodcem rozděleným městem je Američan Bob Glass (Ladislav Mrkvička), který vytváří svou bodrostí protiklad k Leonardově nesmělosti.
Příběh zločinu bez trestu líčí McEwan s ironií, plnou tragikomických detailů a naschválů. Lidské tělo je čtvrceno s myšlenkou na aspik, zásnubní večírek se mění v horor, Leonard s krví nasáklými kufry potká snad všechny své známé. V dramatizaci však tyto černohumorné hrátky s postavami ustupují do pozadí, aby vynikla fakta a dějové zvraty. Navíc je pro lepší orientaci text rytmizován předěly a „brechtovskými“ titulky, které nás uvádí do konkrétního místa a času. Je tak kladen ještě větší důraz na „dokumentárnost“ a styl špionážních (dnes tedy spíše policejních) příběhů. Nejsilnější částí se tak stává popuštění otěží násilnické fantazii Leonarda. Ukazuje se, že počátkem padesátých let dřímaly i v jediném nevinném člověku myšlenky na pomstu německému národu.
Kniha a její zdramatizovaná nahrávka jsou v tomto případě dvě svébytná díla se společným příběhem. A není možno hledat vítěze a poražené.
Ian McEwan: Nevinný. Překlad Jan Sládek, dramatizace Jan Kolář, režie Ladislav Smoček. Vydal Radioservis 2013.
Komentáře k článku: Naivní, ne nevinný
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
