Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Marcela Mašínová: Kouzlo letního večera pracuje pro nás

V roce 2008 vznikl v Plzni festival s názvem Divadelní léto pod plzeňským nebem. Jak název prozrazuje – koná se o prázdninách a v plenéru. Za jeho vznikem stojí ředitelka festivalu Marcela Mašínová a umělecký ředitel Vilém Dubnička, kteří chtěli kulturně oživit Plzeň i v červenci, kdy se žádné kulturní akce nekonaly.  

PLZEÒ, 16. 7. 2012, Øeditelka festivalu Divadelní léto pod plzeòským nebem Marcela Mašínová, Foto: Martin Polívka, MF DNES

Ředitelka festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem Marcela Maššínová FOTO ARCHIV M. M.

Navštěvují Divadelní léto především diváci, kteří do divadla nechodí pravidelně?

Zpočátku to tak určitě bylo. Teď už to tolik nevnímáme, protože jsme si vybudovali stálou diváckou základnu, která se pohybuje kolem 7 000 lidí. To, co divákům nabízíme, není vysoké umění. Snažíme se ale, aby dramaturgie a režie byly co nejkvalitnější a víme, že kouzlo letního večera – tedy pokud zrovna neprší – pracuje pro nás. Divácká základna je různorodá, ale myslím, že náš typický divák je čtyřicátník, který si chce v létě večer někam vyrazit. Není to pravidelný návštěvník kamenného divadla, ale člověk, jenž si chce užít večer. Diváky jsou ale i mladí lidé. Pracuje s námi velké množství studentů, díky nim k nám chodí jejich kamarádi a jejich kamarádi….

V rámci tohoto festivalu funguje program Open Art, který se snaží zapojit mladé lidi do organizace festivalu a ukázat jim, jak vlastně festival i inscenace vznikají. Je o program velký zájem?

Není to program v běžném slova smyslu, kde bychom vypisovali konkurzy. Open Art vznikl samovolně jako průvodní jev festivalu. Motivací mladých lidí, kteří k nám chodí na brigády, je velmi často touha být u vzniku inscenací, u organizace festivalu a něco se přitom naučit. Mohou s námi chodit na produkční schůzky a být přítomni na zkouškách. Nabízíme jim tzv. nakouknutí do kuchyně, zkušenosti, které pak mohou rozvíjet na svých projektech. Během několika let se z některých brigádníků stali posluchači katedry produkce či herectví na DAMU, nebo pracují jako produkční i bez oficiálního studia.

Místo se každý rok mění. Vybíráte ho na základě toho, co se bude hrát?

Jednou z původních myšlenek bylo, že každá inscenace se bude uvádět na jiném místě a scénografie bude využívat historického centra Plzně. Vzhledem k velikosti festivalu je ale po tolika letech již trochu obtížné vhodné místo najít. Jsme šťastni, že se to v letošním roce podařilo a hrací místo U Zvonu dokonce považujeme za jedno z nejkouzelnějších.

Tento rok vám byl přidělen čtyřletý grant od města v poloviční výši. Hovořilo se dokonce o tom, že se festival zruší kvůli nedostatku financí. Jak jste se s tímto problémem vypořádali?

Rozhodování o budoucnosti festivalu bylo poměrně dramatické. Rozpočet festivalu je asi 3,5 milionu korun a nejdůležitější, čtyřletá dotace města Plzně činí pro následující 4 roky pouze 400 tisíc. Příjem ze vstupného tvoří sice více než polovinu rozpočtu, je ale závislý na přízni diváků a především na počasí, proto je pro nás veřejné financování důležitou položkou, kterou potřebujeme znát dlouho dopředu. Jedinou možnou variantou vyrovnaného rozpočtu bylo zvýšení vstupného. Je jasné, že výše vstupného ovlivňuje dramaturgii – z příjemného a divácky vstřícného festivalu se může lehce stát komerční záležitost s důrazem na herecké hvězdy, a nikoliv na smysl a atmosféru celého projektu.

Projevilo se zdražení vstupného na předprodeji?

Naštěstí ne tak výrazně, jak jsme se obávali. Zdražení o 50 korun není závratná změna, ale když se do divadla vypraví pětičlenná rodina, je to už znát. I proto jsme zachovali alespoň poslední dvě řady za původní cenu. Zároveň jsme také přešli k jinému vstupenkovému systému, namísto dosavadní Plzeňské vstupenky jsme zvolili Go Out. Důvodem bylo především to, že se jedná o celorepublikový portál, který nabízí zajímavé způsoby propagace.

Znamená to, že se snažíte oslovit i mimoplzeňské diváky?

Snažili jsme se o to i v minulých ročnících. Diváky jsou kromě Plzeňanů i lidé z Plzeňského kraje, pár lidí jezdí pravidelně z Prahy, protože většina hostujících herců hraje v pražských divadlech.

Neplánujete rozšiřování repertoáru festivalu? Nechcete pozvat inscenace z jiných festivalů či divadel?

Podstata festivalu je v tom, že inscenace vznikají v Plzni a jsou neoddělitelně zasazeny do historického centra. Festivalů, které jsou založeny na prezentaci již existujících inscenací je mnoho, naše specialita to není a ani rozpočet nic podobného neumožňuje.

Kromě hlavního programu máme i program vedlejší, v rámci kterého chceme náročnějším divákům ukázat jiné typy jevištního umění. V minulých letech jsme spolupracovali s Tancem Praha, letos jsme zrealizovali impro zápas mezi Plzní a Prahou a slam poetry pod širým nebem.

Vzhledem k zasazení inscenace do daného prostoru asi neplánujete vyjíždět mimo Plzeň?

Už jsme to zkusili. Připravili jsme jednodušší zájezdovou variantu, ale opět to bylo finančně náročné jak pro nás, tak pro místního organizátora. Hostovali jsme prozatím pouze v areálu kláštera v Plasích. Vymysleli jsme i jinou variantu, a to přímý přenos představení do dalších měst, ale potřebovali bychom dalšího člověka, který by se staral jen o tuto část festivalu. Zjistili jsme, že města nemají kapacitu či vůli vše zorganizovat. Pracovali jsme na projektu několik měsíců, přesto jsme nedokázali zástupce jednotlivých měst přimět k tomu, aby bylo na náměstí postaveno promítací plátno či velkoplošná projekce. Nakonec jsme spolupracovali pouze s kinosály, což ale není v létě úplně ideální.

  • Autor: Alena Joachimsthalerová
  • Publikováno: 20. července 2016

Komentáře k článku: Marcela Mašínová: Kouzlo letního večera pracuje pro nás

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,