Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Jakub Čermák

režisér a herce uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích

Jakub Čermák

První divadelní zážitek

Tipuju to na Evu Hruškovou v kostýmu nějakého psa, jak se onen kus pro dětské publikum jmenoval, to už nevím. Babička, která nás do divadla vzala, nechtěla čekat na další představení, tak mi o fous unikla Dáda s žížalou. O tu jsem ale moc stál.

Divadelní sen

Naposledy se mi z divadelní oblasti zdálo, že řešíme s kolegou, jestli na naši premiéru 120 dnů Sodomy od Markýze de Sade přijede autor. Můj divadelní sen je, aby Sade na premiéru přijel. Když se mu nebude líbit, jsem ochotný vykoupit se u něj lekcí podřízenosti.

Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

Nemůžu zapomenout na dávnou spolupráci s Vandou Hybnerovou a Sašou Rašilovem na inscenaci Poslední dvě cigarety. Bylo mi 15 a byl to můj vstup na profesionální jeviště. Tento zážitek se mi intenzivně připomněl v dubnu, kdy jsem alternoval Vandu v jejím autorském projektu Pokoj. Od té doby čekám, kdy mi zavolají z Dejvic nebo z Národního, jestli bych za ni nezaskočil, mám podstatně volněji.

Doba, ve které byste chtěl žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

Dnešek je prima, dnešek neměnit! … No, možná doba za padesát let, to už budou silnější antidepresiva…

Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči (o čem byste s ní chtěl mluvit?), případně s ní spolupracoval (na čem?)

Asi bych se nejraději vrátil v čase, potkal Petra Brooka v začátcích, vytáhl z něj ještě několik triků a pak ho zavraždil, abych mohl zaujmout místo na jeho piedestalu.

Taky jsem přemýšlel nad tím obsadit Evu Hruškovou. Ale stydím se.

Inscenace/projekt, který byste rád viděl podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, jejž byste víckrát vidět nechtěl

Mohl bych se dívat pořád znovu na Stifters Dinge od Heinera Goebbelse, důkaz, že katarze můžete dosáhnout i bez jediného herce na jevišti. Podruhé už nechci na Evu Hruškovou v kostýmu pejska, možná bych zjistil, že všechno bylo jinak.

Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedal do antikvariátu

Na nočním stolku mám příbalový leták Citalecu od Zentivy, abych nepřepískl dávkování. Čtu si vedlejší účinky a přemýšlím, co ta všechna cizí slova znamenají.

Film nebo televizní pořad, na který jste se kdykoli ochoten dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete…

V nedávné době jsem si oblíbil např. režiséra Todda Solondze, a těším se na nový film Roye Anderssona (vítěze z Benátek), vracím se k řadě starých mistrů – Viscontimu, Resnaisovi, Pasollinimu – a některé znovu a znovu objevuji, kupř. Bressona na letošní Letní filmové škole. Už nechci vidět nikdy poslední televizní díla Karla Kachyni ani Antonína Moskalyka, protože mi kladou otázku, jak se může stát, že tak skvělí tvůrci mohou ztratit svůj um.

Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

Pro potřeby divadla poslouchám všechno, i Evu a Vaška. Nebo Dalibora Jandu. Divadlo připravuji pořád. Všechno poslouchám pořád.

Jednou za půl roku se vypravím do České filharmonie (naposledy Bruckner, Penderecki, Fischer) a vyčítám si, že tam nesedím pořád.

Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěl mít či máte v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?

Tato otázka je zavádějící!! Na záchod si přece dáváme nikoli obrazy, které nám svou estetickou hodnotou nekonvenují, ale výtvarná díla, jež vyžadují zvláštní míru intimity a vztahu s trůnícím divákem. Já na záchodě trávím hodně času a jsou to někdy tak těžké chvilky, že tam potřebuju něco, co fakt pohladí po dušičce. Konkrétní dílo neprozrazuju.

Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

Coca-Cola Zero, která nemá žádný cukr! Řada lidí mi říká, že z ní dostanu rakovinu (jsou to zpravidla ti, co kouří a objednávají si panáka), ale povolil ji můj trenér, a tím je pro mě debata vyřešena. Můj trenér je nejvyšší entita, která řídí můj život.

Květina, kterou byste nejraději dostal po premiéře

Dříve jsem pravidelně dostával bílé růže, naposledy to byly lilie. Vzhledem k tomu, že chystám Jiřího Karáska ze Lvovic, měl bych se věnovat více liliím – obzvlášť ve stadiu jejich postupného umírání.

Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu

Ležel bych v Dubaji na pláži a odháněl paparazzi. V podstatě by se nic nezměnilo.

Divadelní postava, kterou byste chtěl být v reálném životě

Už takhle mám dost problémů uhrát dobře svou vlastní životní postavu! Tady záskoky neberu.

Chtěl byste umřít na jevišti (v divadle)?

V podstatě se tomu blížím s každým dalším projektem. Je to pouze otázka času. Kdo chce zažít senzaci, ať chodí pravidelně na kusy Depresivních dětí. Brzo to moje nemocné srdíčko nevydrží a od trápení té líné, zlovolné herecké bandy mi pukne. Slibuju, že ze sebe zkusím v poslední vteřince ještě vydolovat nějaký působivý intelektuální citát.

Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

Mám soukromý žebříček, který kritik či kritička nejlíp líbá a se kterým je to, jako když cucáte kapra, zveřejním ho v den svých 25. narozenin.

  • Autor: DN
  • Publikováno: 05. října 2014

Komentáře k článku: Jakub Čermák

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,