Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2018

ročník 25
16. 10.–29. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Došlo do redakce

    Ruce naší Dory: Světlo ducha

    CD Polí5 42:59

    S.d.Ch. (vlastním jménem Miloslav Vojtíšek) je známý především jako autor prozaických a dramatických textů, je držitelem dvou Cen Alfréda Radoka za původní dramatický text, kmenovým autorem nakladatelství Divus, spolupracuje s nakladatelstvím Rubato, s Českým rozhlasem a s časopisy A2 a Svět a divadlo. Od počátku devadesátých let byl či je ale také členem rockově undergroundových kapel Neslyšeli Zarathustru Orchestra (počátek devadesátých let) △ ) △ Periferie 42 (konec devadesátých let) a Ruce naší Dory (od roku 2003). V současné době se pod tímto názvem skrývá v podstatě sólový hudební projekt autora (hudba, texty, zpěv, kytara). Album vznikalo rok za výrazné produkční a hudební pomoci Ondřeje Ježka, který je mimo jiné autorem aranží a výsledného zvuku. Nejvýraznějším hostem je bubeník z Manon meurt Jiří Bendl, dále na albu účinkují Ondřej Galuška (pozoun) a Dalibor Zíta (akordeon). Ovšem tím hlavním a podstatným jsou texty a apelativní zpěv S.d.Ch. upomínající na rockové či spíše městské folk-rockové písničkáře šedesátých a následných let minulého i tohoto století. Jenom šponujem oblouk, kterým se nicotě vzdálíme, / a při zpětném razu není sentiment promíjen (Taroky).hul

    Ota Hofman, Jindřich Polák: Pan Tau

    Audiokniha SUPRAPHON, 46:00 min.

    K nedožitým devadesátinám scenáristy Oty Hofmana vychází audiokniha s dvěma příběhy (Pan Tau Přichází, Pan Tau naděluje) o mužíčkovi s kouzelnou buřinkou, kterého v populárním televizním seriálu pro děti ztvárnil Otto Šimánek. Objevil se v něm i – v době normalizace víceméně zakázaný – Jan Werich a k interpretaci „tauovských“povídek bychom sotva našli někoho vhodnějšího. Nahrávka jeho vyprávění je z roku 1971. Hercovo podání zábavných textů (ten druhý má konzistentnější fabuli) v citlivé režii Jindřicha Poláka se vyznačuje šťavnatou kresbou charakterů i situací a suverénním timingem, který kadence vět klene s maximální přirozeností. Mistrovi odpustíme ne úplně dokonalou dikci (sykavky) a necháme se jím vtáhnout do sugestivního světa psího ráje v první vyprávěnce či do vánočního balábile v textu druhém, kdy se nelze ubránit smíchu při Werichově hlasovém modelování figur, jakými jsou kupříkladu přesně glosující dědeček či mluvící kapr Albert.

    br

    • Autor:
    • Publikováno: 11. června 2018

    Komentáře k článku: Došlo do redakce

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,