Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Dávám židli do kruhu, tančím a zpívám

Vítáme Vás na čtvrtém autorském muzikálu našeho gymnázia. Minulé muzikály byly velice úspěšné, ale dnes to bude něco nezapomenutelného. Po měsících tvrdé práce Vám konečně představujeme muzikál s názvem Židle v kruhu. (z informačního letáčku k muzikálu)

Soukromé pražské Gymnázium Evolution Jižní Město uvedlo ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve dnech 10. a 17. ledna v pražském Divadle Broadway dvě odpolední a dvě večerní představení muzikálu Židle v kruhu. Ten doprovází mezinárodní kampaň na podporu diskuse o duševním zdraví s názvem Dávám židli do kruhu, jejíž podstatou je sdílet na facebooku nebo instagramu svou fotku s židlí a popiskem ♯davamzidlidokruhu nebo ♯iaddmychairtothecircle. Kampaň si získala velkou popularitu nejen mezi slavnými herci, sportovci a dalšími mediálně známými osobnostmi, ale své fotky s židlí přidala také velvyslankyně Velké Británie v České republice Jan Thompson nebo dánský velvyslanec Christian Hoppe. Kampaň je spojená také s možností zaslat finanční podporu přímo na konto NUDZ, pro nějž ke dni posledního představení studenti získali, společně s výtěžkem ze vstupného, celkem 209 987 Kč.

Dávám židli do kruhu… Zdeněk Svěrák. FOTO archiv

Do příprav, propagace a realizace muzikálu se zapojila více jak stovka stávajících nebo bývalých studentů tohoto všeobecného gymnázia, přičemž desítky jich vystoupilo přímo na jevišti po boku svých učitelů. Hlavní autorský tým tvoří zaměstnanci školy a tři externisté.

Osou děje je terapeutické sezení v psychiatrické léčebně za účelem léčby amnézie spojené s pojmem „škola“. Účastní se ho ředitel školy, školní inspektor, školník, dva studenti, studentka a dvě dlouhodobě hospitalizované dospívající dívky neboli „paka“.

FOTO archiv GEJM

S  výpověďmi pacientů se vracíme zpět v čase do školy, kde proběhla vzpoura studentů proti dnes již zastaralému modelu výuky v podobě „drilování a učení nazpaměť bez skutečného pochopení“. Všichni studenti začali organizovaně spolupracovat: vyhledali si na internetu zajímavosti k právě probíranému tématu a společně bombardovali učitele otázkami, na které nemohli znát odpovědi. Studenti tedy byli „chytřejší“ než učitelé, kteří se ve skutečnosti vůbec nedostali ke slovu. Báli se chodit do třídy a raději utíkali do lesa. Neučilo se, nebyly písemky a konečně žádné špatné známky! Tento model fungoval až do chvíle, kdy přišel do školy inspektor. Dvojice studentů, známých šikanátorů, se rozhodla zavděčit zoufalému řediteli a uvést situaci do původního stavu výměnou za roční stáž v Austrálii. Při laborkách se šikanátoři postavili proti zbytku třídy, chemikářka této situace využila a s oznámením Když tady nemůžu učit já, tak nikdo! vyhodila školu do povětří!

FOTO archiv GEJM

Obratně napsaný scénář nepostrádá situační i jazykový humor, napětí, milostnou zápletku a intertextuální odkazy. Do představení je vřazena také krátká němá groteska Jak zabít inspektora nebo zpravodajství televize GEVO. Reprodukovanou hudbu, v úvodu živě doprovázenou třemi hráči na violoncello, nahrál velmi kvalitně školní orchestr. Sled typicky muzikálových melodií efektně narušuje úryvek z předehry k Bizetově Carmen nebo nově otextovaná Habanera, ve které se hádá chemikářka s rebelkou Fidelou a sborem studentů.

Zpěvem i herectvím nad všemi ostatními dominuje v roli ředitele Tomáš Kučera, učitel výtvarné výchovy a dějin umění, mimo jiné také režisér, spoluautor scénáře k muzikálu a jeho výtvarné složky. Profesionálně vystupuje také bývalý student Víťa Bogač v roli terapeuta, učitel chemie Lukáš Pánek (školní inspektor) nebo bývalá učitelka českého jazyka a hudební výchovy Blanka Haisová (chemikářka). Za své pěvecké i herecké výkony se ale nemusí stydět ani ostatní představitelé hlavních rolí. Naprosto přirozeně působila dvě „paka“, která svými bláznivými průpovídkami a pohybovým neklidem vtipně odlehčovala závažné výpovědi pacientů v kruhu.

FOTO archiv GEJM

Choreografie je chytře přizpůsobená pohybovým dovednostem desítek studentů zpívajícího nebo tanečního sboru i menšímu počtu „sólistů“. Sbory místy jen dotvářejí scénu jako „živé kulisy“ nebo gesty decentně ilustrují texty písní. Tanečně rozpohybované sekvence pak efektně oživují a akcentují vybrané písňové pasáže. Vedle dominující moderny se objevují také náznaky valčíku, rokenrolu nebo mamba.

Scénu tvoří pouze zadní prospektu místěný na točně, což umožňuje snadné proměny prostředí léčebny a školy, a dvě neutrální boční sufity s oknem a dveřmi. Z rekvizit pak samozřejmě školní lavice a židle. Na tomto místě je třeba vyzdvihnout skvělou koordinaci studentů při velmi rychlých proměnách scény, po výbuchu školy pak vystupňovanou až do sledu několikasekundových živých obrazů následků této katastrofy.

FOTO archiv GEJM

Díky zkušenému pedagogickému vedení a velké motivaci studentů působí inscenace celkově velmi pozitivně a (téměř) profesionálně.

Gymnázium Evolution Jižní Město ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) – Pavel Mokrejš, Michaela Šleglová, Tomáš Kučera, Pavel Mokrejš, Jan Volt: Židle v kruhu. Námět Pavel Mokrejš; texty písní Michaela Šleglová, Tomáš Kučera, Pavel Mokrejš; hudba Jan Volt; choreografie Jurij Kolva; hudební nastudování Lenka Vašátková, Karolína Janečková; kostýmy a scéna Lenka Bačkovská, Doris Růžičková, Lenka Nováková, Tomáš Kučera; scénář Pavel Mokrejš, Tomáš Kučera; režie Tomáš Kučera. Premiéra Divadlo Broadway, Praha 10. 1. 2017.

  • Autor: Libuše Hronková
  • Publikováno: 11. února 2017

Komentáře k článku: Dávám židli do kruhu, tančím a zpívám

  1. Marian Bartl

    Byla to pecka!
    Sice to stálo celý tým spoustu úsilí a zkoušek, ale oprávněně si to zasloužilo „standing ovation“. Všechna čest a klobouk dolů, jaké představení dokázali „neherci“ připravit!

    15.02.2017 (1.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,