Proč aneb Herecká vzpoura na Zábradlí
Jana Machalická
Konflikt hereckého souboru s režisérem Janem Grossmanem v Divadle Na zábradlí byl trapný a nesmyslný tím spíš, že se odehrál krátce po listopadu 1989, tedy v době nově nabyté svobody. Grossman patřil k domácí, ba i evropské režijní špičce. A po letech, kdy mohl konečně svobodně tvořit, se mu tak zkomplikoval návrat do divadla, které vybudoval a proslavil. A je to také příběh o herecké nepokoře a zbytečném tříštění sil.
Po náhlé smrti Evalda Schorma v prosinci 1988 bylo v Divadle Na zábradlí třeba najít režiséra pro plánovanou inscenaci v následujícím roce. Ivan Rajmont s Karlem Steigerwaldem přesvědčili ředitele divadla Vladimíra Vodičku, že v tomto „stavu nouze“ je třeba rychle jednat. Proběhla debata s režisérem Otomarem Krejčou, který nabídku odmítl, a s Janem Grossmanem. Ten velmi váhal, zda se má vrátit jako host… a nakonec se rozhodl kladně. Vyhazov ze Zábradlí po roce 1968 byla jeho velká bolest a návrat pro něj znamenal jistou satisfakci...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty
