První činoherní představení proběhlo v Moravském divadle Olomouc 2. září 1920. Šlo o veršovanou tragédii o pěti jednáních Bohumila Adámka Salomena. Repertoár tvořily zejména inscenace z české a světové klasiky, velký důraz byl kladen i na uvádění tvorby pro děti a mládež. Jako výrazný umělecký soubor se činohra profilovala od roku 1931 díky vedení Oldřicha Stibora.

Samotná klasicistní budova divadla byla zhotovena v roce 1830 stavitelem Karlem Biefeldem podle plánu vídeňského architekta Josefa Kornhäusela, přičemž hlediště a fasádu upravil v letech 1940–1941 architekt Karel Fischer.

Během let působily v činoherním souboru osobnosti jako Nataša Gollová, Vlasta Chramostová, Vlasta Fialová, Josef Bek, Slávka Budínová, Karel Novák, Ilja Racek či Alois Švehlík a mnohé další.

Do poválečné divadelní historie činohry se zapsala především dvě výrazná období, a to za uměleckého vedení Jaromíra Pleskota na začátku padesátých let 20. století a posléze za šéfování režiséra Karla Nováka (1956–1960). Především jeho inscenace si získaly celostátní pozornost.

Po sametové revoluci se činoherní repertoár soustředil zejména na lehčí žánr, aby kvůli probíhající divácké krizi přilákal co nejvíce zájemců o nové premiéry. Až díky započaté spolupráci Ivana Baladi s Univerzitou Palackého se začalo blýskat na lepší dramaturgické časy. Založena byla studiová scéna Hořící žirafy (1994–2003), díky níž na sebe upozornil dramatik a režisér David Drábek či hudebník Darek Král. Do angažmá přišli například Adrian Jastraban, Dušan Urban, Filip Čapka, Petr Kubes nebo Evellyn Pacoláková.

Na pozici uměleckého šéfa činohry se v posledních letech vystřídali Karel Nováček, Peter Gábor, Václav Klemens, Roman Groszmann a Michael Tarant. Od sezony 2016/2017 funkci zastává Roman Velcl, dramaturgyní je Michaela Doleželová. Mezi současné stálé režijní spolupracovníky patří například Miroslav Krobot, Pavel Khek, Marián Pecko, Janka Ryšánek Schmiedtová a David Drábek.

Činohra Moravského divadla Olomouc se snaží komunikovat se svými diváky, což plně prokázala před pěti lety, kdy na základě přání diváků nasadila na repertoár Gogolova Revizora v režii Jany Paulové. „Moravské divadlo Olomouc slavilo sto let od založení a diváci měli možnost si hlasováním vybrat jeden ze tří nabízených titulů, který by chtěli vidět. Vyhrál Revizor. Jeho režii jsem vzala jako výzvu,“ vzpomíná Paulová, kterou ke spolupráci v olomouckém divadle poprvé přizval v roce 2013 Michael Tarant do role Raněvské v Čechovově Višňovém sadu.

V uplynulém roce dosáhlo Moravské divadlo Olomouc rekordních výnosů z prodeje vstupenek, které se vyšplhaly na 28,5 milionu Kč, což je o čtyři miliony více než v roce předchozím. Divadlo navštívilo 103 tisíc návštěvníků.

Na konci roku 2024 se divadlo rozšířilo o malou kulturní scénu Sedmička poskytující zázemí pro další divadelní i koncertní činnost. „Když přišla nabídka na pronájem prostoru Sedmičky, dlouho jsme neváhali. Dosud jsme byli jako třísouborové divadlo s jednou scénou omezeni v možnostech rozšíření programové nabídky,“ uvedl ředitel Moravského divadla Olomouc David Gerneš. Sál s kapacitou až 120 lidí díky vstřícným úpravám majitele technicky vyhovuje uvádění komorních inscenací, jako jsou například komedie Když se zhasne a Královny. Ateliér MDO zde pořádá workshopy a besedy, soubor opery a operety koncerty.

V oblasti financování se divadlu podařilo získat téměř 21 milionů Kč na dotacích. Kromě pravidelných podpor od Ministerstva kultury ČR a Olomouckého kraje se Městské divadlo Olomouc poprvé úspěšně zapojilo do programu Erasmus+ a získalo granty od Státního fondu kultury.

Po uměleckých neshodách ředitele divadla Davida Gerneše a šéfky operního a operetního souboru Veroniky Kos Loulové došlo na tomto postu k výměně. Od nové sezony se stane novým uměleckým šéfem dlouholetý sólista Moravského divadla Olomouc Jiří Přibyl. „Mou hlavní vizí je uvádět inscenace v moderní, nikoli módní inscenační koncepci, oslovovat autory soudobé hudební tvorby a uvádět díla reflektující současná témata,“ uvedl Přibyl.

Nejzásadnější novinkou je spojení dvou klíčových kulturních institucí – Moravského divadla Olomouc a Moravské filharmonie Olomouc – do jednoho právního subjektu. Došlo k němu 1. ledna 2025. Změna by měla přinést stabilizaci financování a tím i větší prostor pro další umělecký rozvoj. Nový oficiální název subjektu zní Moravské divadlo a Moravská filharmonie, příspěvková organizace. Ředitelem sloučené organizace je ředitel Moravského divadla Olomouc a manažer slučování David Gerneš.

Divadlo připravuje i tradiční akci Moravské divadelní léto, open air festival Moravského divadla Olomouc, který se koná vždy v závěru sezony a přináší výběr z divácky nejúspěšnějších inscenací.

Mezi poslední premiéry letošní činoherní sezony patří Langerova zřídka uváděná hra Andělé mezi námi, adaptace filmu Beaty Parkanové Chvilky v autorské režii a Drábkova komedie Koule, jejíhož nastudování se ujala dvojice Roman Vencl a Darek Král.