V hlavní soutěži 82. ročníku benátského festivalu soupeřilo jednadvacet filmů, prezidentem poroty byl americký režisér Alexander Payne, mimo jiné autor legendární Bokovky.

Po vyhlášení ceny Jarmusch přiznal, že byl zaskočen a nebyl zřejmě sám – mezi favority soutěže byl dlouho jiný snímek, který nakonec odjíždí s Velkou cenou poroty (Stříbrným lvem). Je jím film tuniské režisérky Kausar Ben Haníjaové The Voice of Hind Rajab (Hlas Hind Radžabové). Drama natočené podle skutečných událostí sleduje pětiletou palestinskou dívku, uvězněnou v autě po izraelském útoku v Gaze v lednu 2024. Snímek vyvolal na festivalu silné emoce a 23-minutový potlesk. Při snaze vyhnout se zpolitizování celé věci Alexander Payne na závěrečné tiskové konferenci zdůraznil, že oba filmy mají pro porotu stejnou hodnotu, a rozhodnutí padlo s minimálním rozdílem, čistě z nutnosti volby. Odmítl také spekulace z médií, že by některý z porotců kvůli neshodám chtěl odstoupit.

Mezi favority patřily také snímky No Other Choice Parka Chan-wooka, Silent Friend Ildikó Enyedi či výkon Valérie Bruni Tedeschi ve filmu Duse. Payne uvedl, že porota musela z 21 filmů vybrat 8 oceněných a že rozhodování bylo velmi těžké.

Doma v Benátkách

Letošní 82. ročník nejstaršího filmového festivalu na světě zahájil domácí hráč, italský režisér Paolo Sorrentino se snímkem La grazia. Sorrentino, kterému se v Benátkách říká prostě jen „Paolo“ nebo taky „Maestro“, právě v benátské soutěži uvedl už v roce 2001 svůj celovečerní debut Přebytečný člověk (L´uomo in Piu), s Toni Servillem a Andreou Renzim v hlavních rolích. Toni Servillo se pak stal Sorrentinovým velkým přítelem, kongeniálním oponentem, spolupracovníkem, hlavním hrdinou jeho legendární (a oscarové) Velké nádhery a hercem, o němž se diskutovalo jako o někom, „kdo měl přece hrát ve filmu v Mládí místo Michaela Caina“. I letos vysoký brunet Sorrentino vsadil na intimitu a tichý příběh o fiktivním prezidentovi, kterého hraje právě Servillo a který se ocitá tváří v tvář vlastní osamělosti. Publikum ocenilo snímek dlouhým, vděčným potleskem a Toni Servillo získal hlavní hereckou cenu.

Američan Benny Safdie získal ocenění za nejlepší režii za drama The Smashing Machine (Mlátička) o životní cestě legendárního MMA zápasníka Marka Kerra s Dwaynem Johnsonem v titulní roli; snímek, stejně jako Sorrentinův příběh La Grazia, uvidíme v českých kinech ještě letos.

Do mezinárodního dialogu letos výrazně vstoupila sedmatřicetiletá slovenská režisérka Tereza Nvotová. Její Otec vznikl v české koprodukci a v sekci Horizonty zaujal syrovým příběhem muže, který zapomene v rozpáleném autě dvouleté dítě. Film v titulní roli s Milanem Ondríkem v Benátkách výrazně rezonoval: zahraniční kritici ocenili odvahu i nečekanou empatii, s níž Nvotová ukázala psychologické prokreslení svého hrdiny. Film uvidíte v českých kinech od druhé poloviny září.

 

Milan Ondrík a Dominika Morávková ve filmu Otec Foto: CinemArt

Mimo soutěž se představil dokument Přízraky slonů (Ghost Elephants) Wernera Herzoga, který hned na začátku festivalu získal Zlatého lva za celoživotní dílo; jeho laudatio přednesl další světově známý filmař, Američan Francis Ford Coppola.

Na červeném koberci festivalu dodávali lesk mimo jiné George Clooney (film Jay Kelly o herci, který obětoval své kariéře až příliš mnoho, měl na benátském festivalu světovou premiéru a od 5. prosince jej uvidíte na Netflixu), Julia Roberts (Benátky navštívila vůbec poprvé) s dramatem After the Hunt nebo Emma Stone ve filmu Jorgose Lanthimose Bugonia. Benátky tak znovu potvrdily svou pověst místa, kde se umění a hvězdná okázalost setkávají nonšalantně i s grácií. A zatímco město se pomalu propadá do vody, festival i letos dokázal, že dobrý film přežije všechno.

Zdroj náhledového obrázku: Venice Film Festival