Anna Kameníková: Mám teď divadelní období
Jana Machalická
ANNA KAMENÍKOVÁ působí křehce a dětsky, její půvab má v sobě něco až průzračně čistého, ale řekla bych, že tak trochu klame tělem – když je toho zapotřebí, umí být i pěkná dračice. Každopádně na jevišti z ní sálá značná energie i razance. A také uvolněná hravost a nadhled, což jsou velmi příjemné rysy jejího herectví.

Vrcholem dosavadní divadelní kariéry Anny Kameníkové je bezpochyby Oskar Matzerath v Grassově Plechovém bubínku, který v Divadle Na zábradlí nastudoval německý režisér Armin Petras. Její Oskar dráždil svou zvláštní ambivalentností, sladkou nevinností, která kontrastovala s jeho komentáři pronášenými zpola udiveně, ale s nepřehlédnutelnou jízlivostí. Jako by byl ztělesněním vyšinuté doby. Angažmá na Zábradlí přineslo Kameníkové v posledním období i další zajímavé příležitosti, ať už to byla vlezle aktivní moderátorka a další menší role v inscenaci Můj boj...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory