Myslím, že letos je to právě dvacet let, co jsem se setkala s MIŘENKOU ČECHOVOU poprvé. V civilu nenápadná, na scéně jedinečná. Na představení projektu Pantomime must go on, na němž se podílela společně s Radimem Vizvárym, jsem do A studia Rubín chodila pravidelně. A pilně jsem sledovala i představení jejího ročníku z Katedry alternativního divadla. Pak následovaly punkové večery v Paláci Akropolis a založení skupin Tantehorse a Spitfire Company. Projektů, které vznikaly, byly desítky a každý byl něčím jedinečný. Do toho přišla stáž v Die Etage v Berlíně a hlavně pobyt v USA, ve Washingtonu a následně v New Yorku, mezinárodní ocenění a kladné kritiky v prestižním americkém tisku, putování po festivalech celého světa. Profese, které si Miřenka osvojila, už se nedaly spočítat na prstech jedné ruky – mimka, performerka, herečka, zpěvačka, režisérka, choreografka, pedagožka, spisovatelka… A její někdejší civilní nenápadnost se proměnila v okouzlující osobnost. A tak jsme společně zavzpomínaly na doby minulé, ale nevynechaly jsme ani současnost nabitou událostmi.