Argentina v obýváku
DN
Vincent Navrátil je herec. Cyril Navrátil je hispanista a překladatel divadelních her. Veronika Žilková, jejich matka, je herečka. Všichni tři se sešli v obývací kuchyni malého domku na Praze 6. Oni a dalších čtyřicet diváků. Víc lidí se nevešlo. Cafe Poeta, Cyrilova virtuální literární kavárna, pořádala scénické čtení hry argentinského autora Juana Carlose Geného Ulf. Večer byl věnován současné argentinské dramatice a uskutečnil se pod záštitou argentinské ambasády i španělského kulturního centra Instituto Cervantes v Praze. Veronika četla Palomu, Cyril hru přeložil a Vincent byl divák.

VN Vincent Navrátil
C Cyril Navrátil
VŽ Veronika Žilková
VN, C Mami, jaký máš vztah k bytovému divadlu?
VŽ Bytové divadlo bylo za minulého režimu pojem. V mládí jsem s bratrem navštěvovala bytové divadlo Orfeus Radima Vašinky. V netradičním malém prostoru je divadelní zážitek velmi intenzivní. Neruší vás velkolepá dekorace ani uvaděčky. Cyril třetím rokem pořádá občasné neziskové hudebně literární večery. Nejdřív v Kumpánově zahradě ve Slaném a teď v domku po otci na Přední Kopanině. Vstupné je dobrovolné, takže žádné. Scházejí se tam profesionální hudebníci, herci i kapely.
Vincku, jaký to byl pro tebe zážitek? Bytové divadlo ve vašem bytě?
VN Představa, že v rodinném domku, kde jsem vyrůstal, bude horda cizích lidí, byla zprvu přinejmenším děsivá. Ale v momentě, kdy jsem tam ten večer vstoupil, jsem si uvědomil, jak jsem byl sobecký. Kdyby bylo po mém a nic takového by se tam neodehrálo, tak by dům přišel o možnost proměnit se v divadlo. Naprosto plnohodnotně a nebál bych se říct až kouzelně se z obyčejného malého domku na celý večer stal neobyčejný prostor, pro ještě neobyčejnější umělecký zážitek.
VŽ Cyril je výborný překladatel ze španělštiny. Pod agenturou Dilia vznikl i jeho překlad hry dramatika Lopeho de Vegy Ženy a sluhové. Nadčasová komedie, která byla před deseti lety náhodně objevena v Madridské knihovně a zatím bohužel čeká na svoji českou jevištní premiéru. Inscenována byla pouze v rámci týdenního divadelního léta na zámku Plumlov, který jsme s Cyrilem organizovali. Komedie, ač je ve verších, měla velký divácký úspěch. Byl covid a povolená open air představení na nádvoří byla vyprodána. Všichni byli lační po poezii a humoru.
Vincku, jak je pro herce důležitý dobrý překlad?
VN Udělat dobře překlad znamená hru znovu napsat. Napsat ji v jiném jazyce, v jiné kultuře a v jiné kolektivní duši. Pokud překladatel pouze tupě přeloží slovíčka, tak se původní smysl hry k divákovi či k herci nemusí vůbec dostat.
Jak jsi, Cyrile, tu dnešní argentinskou hru našel?
C Objevil jsem ji náhodně na svých toulkách Argentinou, v malém divadle ve městečku Colonia del Sacramento. Pro svou matku patnáct let marně hledám hru na míru a tahle mi přišla skvělá, má v sobě poetiku filmů Federica Felliniho. Po představení jsem se osmělil a šel požádat herce o pomoc, jak text získat. Na druhý den mi protagonista slíbil předání textu. Domluvili jsme se na čase i místě: „Sejdeme se při západu slunce pod největším stromem na pobřeží,“ napsal. Klaplo to.
Po čase jsem od autora získal práva k českému překladu i provedení. Juan Carlos Gené (1929–2012) byl nejen významný dramatik, ale i herec. Pro nás Evropany má celkově latinskoamerická tvorba určitý nádech magického realismu.
VŽ Příběh je jednoduchý. Dva staří komedianti, manželé, žijí na ulici. Sociálka rozhodla o jejich umístění do domova důchodců. Děj hry se odehrává během poslední noci před nucenou deportací z ulice. Rozhodnou se zachránit tím, že nacvičí společné představení. Jacinto je bývalý kouzelník. Paloma cirkusová umělkyně. Plete se jim realita se vzpomínkami. Obsazují své již zemřelé kolegy, vyčítají si nevěry i vyznávají lásku. Produkci chtějí svěřit svému synovi, který podle nich žije ve Švédsku. Bohužel ani toto není realita. Syna zabili při politické akci muži v černém. Jeden před druhým si nechtějí přiznat pravdu a soustředí se na vymýšlení velkolepého představení. Své vize nahrávají na diktafon, který chtějí synovi zaslat. Noční euforie končí ranním příjezdem sociálky. Roli Jacinta četl František Skřípek, herec a bývalý ředitel mladoboleslavského divadla, na housle doprovázel Eduardo García Salas, španělský člen orchestru Karlínského divadla.
Vincku, jak se ti hra líbila?
VN Hra byla příjemně jiná než to, co vidíte jinde. Ale o té hře jako takové pro mne tento večer vůbec nebyl. Celá atmosféra večera byla tak ojedinělá a kulturně společenská, že jsem v životě takový happening nezažil. Dělo se to teď a tady a neopakovatelně. Několik náhodných lidi se sebralo a odjelo na kraj Prahy, aby u někoho doma koukli na něco, o čem nikdy neslyšeli. Ta láska k neznámu a odvaha zažít něco originálního, kterou diváci museli mít, byla jako svěží vánek, který na chvíli rozvířil tu mlhu stereotypů, která pohltila zábavný průmysl.
VŽ Mám ráda scénická čtení, je to soustředěné vnímání textu. Institut Cervantes pravidelně pořádá literární večery, kde probíhá scénické čtení zajímavých španělských autorů. Zúčastnila jsem se čtení textů Cinco horas cen Mario (Miguel Delibes) a La Celestina (Fernando de Rojas).
Cyrile, co chystá tvá bytová mini kulturní scéna @Cafepoeta_Cyril nového?
C Tragikomedii Spravedlivý trest Lopeho de Vegy. Syn vévody se zamiluje do mladé macechy a rozčilený otec hledá způsoby, jak je oba spravedlivě potrestat. Pracuji na překladu vatikánské komedie Columbi lapsus aneb Omyl papežské holubice (Albert Boadella). Až ho dokončím, bude scénické čtení a doufejte, že vás oba obsadím. Hrát budete zdarma.
VN Pokud nebudu muset hrát, že jsem se zamiloval do vlastní mámy, jdu do toho!