Pýcha, předsudek, rozum a cit
Alena Zemančíková
Romány Jane Austen jsou přímou ilustrací bonmotu připisovaného Balzacovi: „V anglickém románu vše svatbou končí, ve francouzském to teprve začíná.“ Skutečně, romány Jane Austen končí svatbou, často několikanásobnou, a o budoucím štěstí novomanželů už se nepochybuje. V dramatizované podobě (včetně filmových verzí) je to přibližuje červené knihovně, tou ale její literární dílo není právě pro své literární kvality, pro jemný humor, elegantní jazyk, postřehy o lidech, povahách, poměrech, podobách, chování, činnostech a aspiracích. V divadle ony literární jemnosti musíme nahradit kvalitou divadelní a tu je třeba najít. Dvě současné inscenace románů Jane Austen, v Liberci a Brně, na to jdou každá jinak.
Liberec: očima služek Pýcha a předsudek * nebo tak něco V Činohře Divadla F. X. Šaldy Liberec uvádějí lehce feministickou adaptaci britské dramatičky a herečky Isobel McArthur Pýcha a předsudek * nebo tak něco. Autorka interpretuje příběh rodiny Bennetových, matky a jejích pěti dcer na vdávání, jako hru služebných dívek v domě. To jí umožňuje zejména v úvodu z pozice jejich nižší třídy komentovat dobu, její zákony a konvence a podívat se na život venkovské středostavovské společnosti očima těch, které jsou „neviditelné“, ale jako jediné mohou své panstvo vidět nahé...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory
