V Proměnách inscenátoři sáhli po římské klasice, po básníku Ovidiovi, píšícím latinsky, který prožil zlom dnešního občanského letopočtu. Je jasné, že z patnácti knih Proměn, které čerpají z řeckých a římských pověstí, mytologií a bájí a v nichž se počet mýtů počítá na stovky, tandem SKUTR vybral jen zlomek. A to tak, aby postavy byly současnému publiku ještě jakž takž povědomé. Výběr sepjal motivem lásky a za jednoho z hybatelů dějů vybral Amora v ženské podobě (Kateřina Měchurová j...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.