Spojit dva romány Émila Zoly, Zabijáka a Nanu, do jednoho celku má svoji logiku: v čase na sebe navazují. Ale také své problémy. Zatímco Zabiják obsahuje vnitřní drama Gervaisy, která se s obrovským úsilím a předsevzetím pokouší obstát na poli existenčním i rodinném se ctí a slušně (a románové vyprávění je příběhem jejího úsilí a pádu), Nana je studií úpadkové společnosti francouzské buržoazie a šlechty těsně před vypuknutím prusko-francouzské války. Zástupci oné vrstvy (především – ale nejen – muži) propadnou ničivému kouzlu prostitutky, která je připraví o všechno. V Naně není jediné postavy, která by nebyla stvůra, ale není v ní ani vnitřní drama.