Recenze

Oskar Matzerath se dostavil

V Divadle Na zábradlí došlo na Plechový bubínek. Nasazení dramatizace stejnojmenného proslulého románu Güntera Grasse bylo totiž ohlášeno už před několika lety, pak z toho tiše sešlo. Nakonec se tak stalo u příležitosti letošního (celkově třicátého) ročníku Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Režírovat přijel Němec Armin Petras. Využil svou dramatizaci, kterou poprvé uvedl na podzim 2010 Maxim Gorki Theater Berlin v režii Jana Bosseho. Jde o tvar, který se v češtině nikterak neopírá o ikonický třikrát vydaný překlad románu v podání Vladimíra Kafky; překladatelem tvaru, který Petras z mnohasetstránkové předlohy vydestiloval, je ředitel Zábradlí Petr Štědroň. 

Herecká sestava Plechového bubínku – v popředí Kateřina Císařová a Anna Kameníková
Foto: KIVA

  Není zrovna snadné poradit si na divadle s knihou, která má zhruba pět až šest stovek stran (záleží na hustotě sazby). Nadto existuje adaptace, kterou v roce 1979, dvacet let po prvním zveřejnění Plechového bubínku, natočil Volker Schlöndorff a obdržel za ni nejprve Zlatou palmu v Cannes a posléze Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film. Nesnadné je to ovšem zejména proto, že hlavní postava románu, Oskar Matzerath, je bytost zplozená Grassovou „výstřední“ fantazií: v psychiatrické léčebně vzpomínající třicátník, který se ve třech letech, když dostal k narozeninám plechový bubínek, rozhodl dále nerůst...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.

Chci předplatné

10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty

E-shop Divadelních novin
Divadelní noviny

Přihlášení