I druhý večer s inscenací Western Society v Kulturní stanici Galaxie se nesl v typické gob-squadovské kombinaci lehkosti, humoru a autenticity, která vzniká jen tehdy, když performeři a diváci sdílejí prostor fyzicky, rytmicky i náladou.

Základní dramaturgická situace inscenace je překvapivě prostá: na scéně se rekonstruuje amatérské domácí video pocházející z jakési oslavy narozenin jedné velké kalifornské rodiny, která jí dort a zpívá karaoke.

Gob Squad na jevišti video detailně „přepisují“ – s fascinací nad technickou neobratností původního záznamu, s porozuměním pro jeho trapně dojemnou upřímnost i s respektem k jeho všednosti. Právě v této prostotě se odhaluje síla kolektivu: dokážou z jediného digitálního fragmentu, jakéhosi drobného datového sedimentu internetové kultury, vytěžit překvapivě komplexní výpověď o současném světě. Ukazují, jak zdánlivě banální online fragmenty formují naši představu o „normálnosti“ – a jak rychle se tyto normy rozpadají, jakmile jsou vystaveny živému tělu performerů a živému pohledu publika.

Na jevišti stojí členové Gob Squadu s charakteristickou směsí sebeironie, absolutní koncentrace a empatické otevřenosti. Jejich herecká přítomnost není nikdy samoúčelná; dokážou v jediném okamžiku přepnout z docela excentrického, téměř improvizačního humoru do poetického, téměř rituálního gesta – a následně se vrátit zpět k civilnímu tónu, aniž by narušili celkovou kontinuitu. Každý performer přináší do inscenace jasně čitelné kvality: někdo analytickou přesnost, jiný uvolněnou bezprostřednost, další výraznou míru empatie. Vzniká tím fluidní, ale stabilní performativní prostor – a publikum do něj vstupuje s ochotou nechat se vést, ale i s vědomím, že může samo tak trochu určovat směr.

Participace diváků představuje pro Gob Squad dlouhodobě klíčový tvůrčí princip – a ve Western Society funguje mimořádně. Během druhého pražského večera se na scéně mezi sedmi náhodně vybranými diváky z publika ocitli i dva divadelní profesionálové, dramaturgyně Dejvického divadla Marta Ljubková a umělecký šéf činohry Národního divadla Martin Kukučka. Pro poučené publikum tak vznikla další vtipná metadivadelní vrstva; inscenace ale fungovala plynule a plnohodnotně i s neznámými, neméně nadšenými dobrovolníky.

Přestože je druhá polovina večera dramaturgicky volnější a tematické linie se zde občas rozpadají, představení neztrácí energii. Gob Squad volí ve Western Society přístupnost a hravost – možná méně ostře kritickou než ve svých předešlých dílech, zato výrazně vizuální a komunikativní.

Ať už si z Western Society odnesete jemné znepokojení nad tím, jak vlastně konstruujeme své každodenní rituály, nebo jen radost z přítomného sdílení, inscenace nakonec směřuje k zásadní otázce: kam západní společnost došla a kam, proboha, ještě dojde? Gob Squad nenabízejí přímou odpověď. Namísto toho vytvářejí chytrý, unikátní performativní laboratorní prostor, v němž lze tuto otázku společně promýšlet, zažívat i zpochybňovat. V Galaxii tak vznikl zážitek, který je intimní i společenský, reflektující i hravý – a který se v paměti udrží ještě dlouho po skončení poslední scény.