Recenze

Polské divadelní pomíjivosti

Lenka Dombrovská

Generation After je podzimní přehlídka mladé a střední generace polských divadelních tvůrců, kterou od roku 2017 organizuje Nowy Teatr ve spolupráci s dalšími varšavskými scénami. Letos se konal již devátý ročník a já jsem této showcase zúčastnila potřetí. A byl to pro mě nejméně překvapivý ročník, jelikož jsem na přehlídce zaznamenala poměrně málo tematických či formálních experimentů v oblasti činoherního a tanečního divadla. Letošní Generation After však nehodnotím jako nepovedenou či neinspirativní, ale tuším, že mé vzpomínky na ni se rozplynou ještě před začátkem jubilejního desátého ročníku.

Agata Maszkiewicz: Call Me Jay
Foto: Generation After

Letošní podtitul zněl Borderline Call a většina divadelních projektů měla prozkoumávat hranice. Kupodivu se ale na přehlídce neobjevilo moc inscenací, které by se obracely k současným válečným konfliktům nebo ke globálním ekonomickým a environmentálním těžkostem. Většina tvůrkyň a tvůrců zkoumala spíše identitu, lidské nitro a upnula se na divadelní průzkum jednotlivce. Pro tuto reflexi vybírám z programu čtveřici inscenací, které vytvořily především ženy a jistě mají potenciál oslovit mladé publikum...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.

Chci předplatné

10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty

E-shop Divadelních novin
Divadelní noviny

Přihlášení