Jirků ovšem v Minoru jako režisér působil již dříve, v letech 2002–2004 tu byl uměleckým šéfem, a kromě invenčních a kratochvilných inscenací, mířících jednoznačně na dětského diváka, vytvořil také díla myšlenkově náročnější, vůči „juniorům“ do jisté míry edukativní, a zároveň takové, že mohou oslovit dospělého. Tematicky se to týká zvýšeného zájmu o českou historii, v Minoru (umělec působil jako host i v jiných divadlech) především zdařilých počinů Hon na jednorožce, Lipany, Zá-to-pek! či Bratři naděje...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.