Jako inspirace posloužila kniha Ekobytí, jejíž autorem*kou je Timothy Morton. Za motto jevištního tvaru si tvůrce zvolil otázku: „Jak být součástí světa, který hoří, vysychá, taje a zaplavuje?“ V anotaci se objevuje také nejistota z toho, jak světu rozumět a jak v něm hledat svoje místo. Dojem ze zhlédnutého může i nemusí s těmito „tezemi“ souznít, natolik je inscenace svobodná a bezbřehá. Ve Studiu Hrdinů publikum tentokrát sedí na jevišti (není to na této avantgardní scéně ostatně poprvé) a před ním se rozevírá schodové uspořádání poměrně hlubokého hlediště...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.