Fascinující proměny Denisy Barešové
Jana Machalická
Kdybych měla stručně vyjádřit podstatu hereckého typu Denisy Barešové, pak by to určitě byla mimořádná proměnlivost a schopnost vystihnout rozporuplné postavy, suverénně se pohybovat od civilních poloh k romantickému gestu a vypjaté citovosti. Opakovaně s velkou autenticitou ztvárnila moderní hrdinky stejně jako dobové postavy, pro něž vždy uměla najít současný výraz, emoční napětí. Představuje herecký typ, který klame zevnějškem, má jemné rysy, trochu neproniknutelný, lehce melancholický výraz a pořád působí dívčím dojmem. Tato křehkost jejího zjevu i jistá střízlivost kontrastují s emoční intenzitou, vášnivostí a energií, které vkládá do svých postav.
Třicetiletá herečka, dnes členka Činohry Národního divadla, na sebe upozornila už v dobách svých studií na DAMU. A patří k těm umělkyním, které dramatické umění přitahovalo od dětských let, byla členkou Dismanova rozhlasového dětského souboru, hrála na klavír a posléze studovala Gymnázium a Hudební školu na Žižkově, kde si za hlavní obor zvolila klasický zpěv. Jako dvanáctiletá hrála Adélku v Pitínského inscenaci Babičky v Národním divadle, a jak později řekla, už jako malá věděla, že tohle prostředí nechce opustit...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlašte.
