Temno? Mnohem spíš prázdno!
Dan Hrubý
Když jsem během loňského roku připravoval k vydání knihu Karla Holuba Casanova v Praze, napadalo mě stále znovu, jak nepřesné (ke skutečnosti kontrastní) je obecně rozšířené povědomí o Praze a jejím kulturním životě v 18. století. A vůbec v tomto případě nejde o pověst Casanovy-svůdníka (vytvořenou ostatně, jak to u podobných chlubilů bývá, ponejvíce jím samým), která zastiňuje pozoruhodné dílo i ostatní aktivity tohoto italského kavalíra.
Giacomo Casanova nepřijížděl do Prahy (v letech 1753–1791) za krásou zdejších žen, ale opakovaně ji vyhledával jako přední kulturní metropoli tehdejší Evropy, tedy období pozdního baroka, rokoka a nastupujícího klasicismu. Toto jednoznačné konstatování je v ostrém kontrastu s obecně rozšířeným a sdíleným obrazem, jenž v českých zemích (jindy tak hrdých na světovou výjimečnost své metropole) tradičně panuje. Praha 18. století je v něm vykreslena jako provinční město, které po slavných érách Karla IV...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty a seniory
