Prstýnek z drátu (vydaly Argo a Post Bellum na konci roku 2025). Jako autorka je uvedena Barbora Šťastná. Ovšem pojem autorství je v tomhle případě trochu sporný. Kniha totiž obsahuje čtyřiadvacet „povídek o lásce podle skutečných příběhů Paměti národa“. Čili beletrizovaná nonfikce, trocha literárního slunka nad reálnými příběhy, které se udály v temných časech Československa, počínaje koncem první republiky a konče devětaosmdesátým rokem – a vždycky někomu konkrétnímu. V těch „povídkách o lásce“ totiž platí původní jména; některá známá, jiná povědomá, další neznámá.

Šťastná (ročník 1974, absolventka scenáristiky na pražské FAMU) vypráví střídmě, prostě. Jde po hlavních postavách a dějové lince, završené pointou; někdy tragickou, jindy šťastnou. Láska z podtitulu to neměla v těch čtyřiadvaceti kauzách vůbec jednoduché: po krku jí šly hlavně totality, hitlerismus, stalinismus, normalizace; nejdřív každodenní strach o holé bytí, později den co den zakoušená zvůle, buzerace, cílené naschvály a zlomyslnosti, deptání a ponižování. Lásku konkrétních lidí bortily nejrůznější faktory, na nichž režimy stavěly své extrémní panství: nenávist k vybrané etnicitě, ke stejnopohlavní sexualitě, ke společenské nebo kulturní skupině. Škodily ale i obecnější prvky, jako prostor a čas; v jednom příběhu čekala milá na svého milého čtrnáct let, jindy šlo o vztah přes půlku zeměkoule.

Ta vyprávění cílí jasně na jedinečnou sílu milostného vztahu – jako základní fazetu i úběžník lidské existence. Podobně v románech Michela Houellebecqa (Zničit) nebo Salmana Rushdieho (Nůž). Na rozdíl od nich ale jede Barbora Šťastná v základním modu, přesně po hraně mezi vysokou literaturou a kýčovitým melodramatem. Příběhy tím ovšem dostávají značný potenciál: Tohle si může přečíst kdokoli. Podobně jako komiksovou řadu, kterou nakladatelství Argo a Post Bellum nastartovaly dnes už klasickým kusem Ještě jsme ve válce (2011). Tady i tam pak funguje díky dějinnému rámování těch textů, důrazu na autenticitu konkrétní historické chvíle ještě jedna věc: Prstýnek z drátu se skvěle hodí do škol – základních i středních. Jako výukový materiál, alternativní kniha dějepisu. Šlo by to?

Autor je kulturní publicista