Jáchym. Evelína. Hugo. Mikuláš. Rozálie. Simone. Adéla. Maya. Magdalena. Lenka. Teodor. Angelika. Barbora. Mojmír. Ester Zoe. Josefína. Tereza. Mája Louisa. Černá trička, na nich bílé nápisy se jmény. Někteří mají svá jména zkrácena, upravena podle toho, jak se jim říká. Osmnáct mladých lidí. Osmnáct způsobů, jak se naučit říkat „jsem dost“. Než jsem se narodil… To jsem byla já… Anděl… Na týhle fotce jsem v kulichu… Až do sedmi jsem si myslel… Až do třinácti jsem věřil… Co je ostych? Jako když se to spíš propadá dolů… Svobodné tělo hupsá krajinou… Otázka na závěr, asi o smrti… Ano, slyšíte i rozumíte správně...

Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.