Zapeklitý divadelní labyrint
Jana Soprová
Situace v českých divadlech nebyla na počátku devadesátých let snadná. U všech divadel se objevovaly podobné problémy – neuspokojující návštěvnost, nedostatečně funkční ekonomičtí pracovníci, nereálnost očekávání ať ze strany tvůrců, nebo úředníků nadřízených orgánů. K tomu nevyjasněné restituční nároky, podivné machinace přeprodejů a samozřejmě i osobní nenávisti či nedorozumění uvnitř i vně divadel. Exemplární ukázkou je dnešní Švandovo divadlo, které to skutečně odneslo mnohaletou kauzou a zanechalo hořkost na mnoha úrovních.
Do hodně zamotaného klubka paralelně řešené kauzy tří divadel (Labyrint, Divadlo na Starém Městě a Hudební divadlo Karlín) vnesla spoustu nejasností mnohá rozhodnutí, vydaná tehdejšími pracovníky ministerstva kultury či magistrátu hl. města Prahy. Ta i po letech vzbuzují spoustu otázek (komu to prospělo?) a předčí suverénně kdejakou absurdní hru. Řečeno slovy dramatu – zápletky jsou nesrozumitelné a i po letech těžko pochopitelné. Jako by všichni jednali jako postižení horečkou...
Článek je placený.
Užijte si Divadelní noviny naplno a kupte si předplatné nebo se přihlaste.
Chci předplatné
10 čísel časopisu přímo do vaší schránky
Přístup ke všem článkům Online
Koupit jedno číslo na zkoušku
Slevy pro studenty
