V předchozích pěti pokračováních svých vzpomínek jsem se moc dál za dva „hradní“ roky prozatím nedostal. Nemohu se ze vzpomínek na ně vymanit, byly fascinující, naplněné událostmi mezinárodními a domácími, politickými i kulturními. Ty pro mě byly nejzajímavější, i když mnohdy komplikované, mým posláním však bylo hledání východisek a řešení složitých problémů, které v nové společenské situaci vyvstávaly v kulturní oblasti. Odměnou neopakovatelné duchovní hodnoty pro mě byla možnost (někdy nečekaná) i povinnost setkávat se s uměleckými osobnostmi (samozřejmě nejzajímavější pro mě byly ty divadelní). Než se tedy posunu dál a vymaním se z fascinace „hradními“ událostmi, mám potřebu doplnit vzpomínku na setkání z prvních měsíců, které pro mě bylo velmi cenné.