Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Květovaný koni, podkovy ti zvoní

    CD Ztracené písně Vydala Střední škola obchodu a služeb Teplice, 2016, 43 minuty

    Skladatele Karla Reinera dnes běžně sotvakdo zná. A jestli, tak spíš jako autora masových písní (Družstevnická, Traktoristka, Za Stalinem, za Gottwaldem a padesátka podobných). Syn kantora v žatecké synagoze, od mládí přesvědčený komunista. Autor scénických hudeb pro nejlepší počiny Déčka E. F. Buriana, koncertní klavírista, který premiéroval řadu kompozic soudobých skladatelů (prvním byl Dmitrij Šostakovič!), upravovatel lidových písní. Ctitel a propagátor čtvrttónové hudby jednoho ze svých učitelů Aloise Háby. Zapletl se i s jazzovou hudbou. Němci ho poslali do Terezína až v roce 1943, kde už byl další Burianův spolupracovník, literát Norbert Fried (od roku 1946 Frýd) z česko-německé židovské rodiny, neméně přesvědčený komunista a souputník avantgardy – to k sobě prostě patřilo. Po válce mj. diplomat a cestovatel. Pro Buriana připravovali hru Ester, kterou pak uvedli na půdě Magdeburských kasáren v terezínském ghettu. Tady vznikl jejich společný cyklus dětských říkadel a her Květovaný kůň, internovaným dětem trochu suploval školu.

    Je dobře vracet se k pozoruhodnému „terezínskému“ umění. Že ale dnes vznikne sdružení čtyř hudebníků z různých seskupení, kteří z Reinerových a Frýdových popěvků učiní základ svého repertoáru i estetiku vlastní tvorby a pojmenují se Květovaný kůň, bych nečekal. Vycházejí z klezmerské hudby, ale také z folkloru, který zřejmě z Reinerovy hudby vyčetli. Syrový nevyumělkovaný souzvuk flétny / zpěvu Zuzany Hanzlové, klarinetu a zvláště basklarinetu Michala Hrubého, kontrabasu Petra Tichého a harmonia Jardy Svobody těm popěvkům dokonale vyhovuje, ostatně nejlepší z Reinera je komořina (v Déčku suploval orchestr na dva klavíry s kolegou Rafaelem Schachterem – ten pochod smrti z Osvětimi nepřežil). Hravé muzicírování mi připomnělo zvuk dávných Reinerových úprav lidových písní, které si objednali coby propagační desky agrárníci – asi se divili… Čtyři muzikanti se „terezínskými“ popěvky náramně baví, žádná nemístná pieta, ale ryze současná hudba.

    V první části alba hrají rekonstrukce písní z Ester podle paměti účastníků terezínského provedení (noty se nedochovaly), ve druhé cyklus Květovaný kůň. Předěl tvoří vlastní kompozice muzikantů (Smutná). Nahráno výtečně Janem Košuličem na oné půdě v Terezíně, do stylu přesně zapadl i Sbor Střední školy obchodu a služeb v Teplicích, která album v rámci projektu Humanita v roce 2016 vydala. Skvělá třičtvrtěhodinka radostného, chytrého i spontánního muzicírování.

    JOSEF HERMAN


    Komentáře k článku: Květovaný koni, podkovy ti zvoní

    1. Pavel Straka

      Profilový obrázek

      Jen věcně,
      pásmo Květovaný kůň vzniklo ještě před Terezínem v Praze 1942. Norbert Frýd měl německy hovořící maminku, ale tatínka česky hovořícího.

      25.01.2017 (14.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,