Zvoníme na zvonici světa (No. 8)
V jízdárně Louckého kláštera bylo postaveno pódium s altánkem pro Vypravěče Foto Petr Vokurek
Hudební festival Znojmo nachystá každoročně jednu mimořádně obsáhlou a dramaturgicky zajímavou produkci obvykle s aspektem divadelním. Tentokrát to byla prakticky neznámá „operní pantomima“ Michaela Haydna (1737-1806) s názvem Der Traum – Sen v jízdárně Louckého kláštera. Rezidenční orchestr festivalu Czech Ensemble Baroque Orchestra hrající svěže a s patřičným nasazením na dobové nástroje pod vedením svého dirigenta Romana Válka doplnili renomovaní sólisté – sopranistka Markéta Böhmová, basista Štefan Kocán a kontratenorista Thomas Lichtenecker. Ti se na jevišti setkali s pěticí mimů (Valéria Daňhová, Anna Kukuczková, Matěj Petrák, Jindřich Panský a Marek Zelinka). Režisérem a choreografem inscenace byl Radim Vizváry, autorem scénografie a kostýmů Marek Cpin, light design připravili Karel Šimek a Tomáš Morávek.
Sólové party zpívali kontratenorista Thomas Lichtenecker a sopranistka Markéta Böhmová Foto Petr Vokurek
Haydnův Der Traum je jednou z komických doher, které ukončovaly inscenace dlouhých moralistních dramat a vyznačovaly se zábavností až fraškovitou. Autorem libreta Snu byl benediktýnský mnich Florian Reichssiegel, jeho text však autoři nového scénáře Radim Vizváry a Ondřej Hučín vyměnili za mluvené texty dramatika a herce Arnošta Goldflama v roli Vypravěče.
Ze své chystané knihy O mamince četl v roli Vypravěče Arnošt Goldflam Foto Petr Vokurek
Mimové vedení Radimem Vizvárym předvedli nejen pantomimické dovednosti, ale také akrobatickou obratnost. Vypravěče Arnošta Goldflama inscenátoři oblékli do hravého červeno-bílého pyžama a umístili jej do zdobného altánku s hvězdářským dalekohledem. K jeho organickému propojení s Haydnovou groteskou však nedošlo. Snahu po přetlumočení pantomimické opery s pomocí jejích dobových kořenů nahradili původní „bláznivé libreto“ textem aktualizovaným do podoby autorských vstupů Arnošta Goldflama se vzpomínkami na dětství a na maminku. Vypravěč se nestal kotvou večera, byl spíše jako by vytčen před závorku. Ačkoli interpreti (orchestr, pěvci, mimové) odvedli velmi dobré výkony, večer paradoxně zaostával po stránce dramaturgické a režijní, byť i v době koronavirové krize se právě tyto fáze projektu daly připravit s patřičným předstihem. Der Traum působil jako pouhá přehlídka jednotlivých výjevů a scének, které měly projít ještě závěrečnou očistnou redakcí a vycizelováním výrazových prostředků inscenace.
Pětice mimů převedla taneční i mírně akrobatické výstupy Foto Petr Vokurek
Radim Vizváry přizval ke spolupráci na scénáři dramaturga Ondřeje Hučína, s nímž spolupracoval již několikrát v Národním divadle. Jako choreograf tam připravil inscenace oper Z mrtvého domu, Juliette (Snář), Billy Budd a dokonce i režíroval Poprask v opeře a Prokofjevovu lásku ke třem pomerančům. V tuto chvíli je Radim Vizváry podle mého názoru talentovaným mimem, choreografem, pedagogem, který bude k dramaturgickému a režijnímu koncepčnímu myšlení teprve dozrávat.
Štefan Kocán ke svému jedinému výstupu přidal árii Osmina z Mozartova Únosu ze serailu, Czech Ensemble Baroque Orchestra řídil Roman Válek Foto Petr Vokurek
Hudební festival Znojmo: Johann Michael Haydn: Der Traum – Sen
Dirigent Roman Válek, režie a choreografie Radim Vizváry, scénář a dramaturgie Ondřej Hučín, scéna a kostýmy Marek Cpin, light design Karel Šimek a Tomáš Morávek.
Soli:
Markéta Böhmová – soprán
Štefan Kocán – bas
Thomas Lichtenecker – kontratenor
Arnošt Goldflam – vypravěč
Valéria Daňhová – pantomima
Anna Kukuczková – pantomima
Matěj Petrák – pantomima
Jindřich Panský – pantomima
Marek Zelinka – pantomima
Czech Ensemble Baroque Orchestra
Josef Žák – koncertní mistr
Premiéra v jízdárně Louckého kláštera ve Znojmě 24. července 2020. (Psáno z reprízy 25. července 2020.) Uvedeno ve třech představeních (24. – 26. července 2020).
Komentáře k článku: Zvoníme na zvonici světa (No. 8)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
