Ve čtvrtek 24. září na večeru nazvaném 230 let NGP LIVE představí Národní galerie Praha intervence Sbírky umění po roce 1945 poprvé veřejnosti. Večer zahájí v 18.30 hodin v Malé dvoraně Veletržního paláce performance od Nilse Amadea Langeho nazvaná Hildegard von Bingen, kterou uvádí společně NGP, Lunchmeat festival, tranzit.cz a Prague Art Week (PAW), jehož 5. ročník bude během večera zahájen. Součástí večera bude také křest speciální edice poštovních známek k 230. výročí založení NGP, série vznikla ve spolupráci Národní galerie Praha a České pošty. Ikonické motivy s nejznámějšími díly ze sbírek na známkách jsou stejné jako ty, které se objevují od letošního jara během kampaně 230 let NGP ve veřejném prostoru.  

Edith a Egon: ikonické kresby Egona Schieleho ze sbírek NGP

Kresba Egona Schieleho Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith) z roku 1917 se letos stala námětem poštovní známky i jednou z „tváří“ zmíněné kampaně NGP k 230. výročí. „A právě z tohoto důvodu bude mimořádně vystavena v expozici Umění dlouhého století ve 4. patře Veletržního paláce. Dílo bylo nedávno zapůjčeno ve vídeňském Leopold Museu, kde bylo jedním z hlavních exponátů Schieleho monografické výstavy,” vysvětluje Olga Kotková, generální ředitelka Národní galerie Praha. Kresbu Edith po 14 dnech vystřídá Schieleho Vlastní podobizna z roku 1914. „Kresby nelze vystavovat trvale, protože světlo způsobuje vyblednutí barev, žloutnutí a křehnutí papíru. Proto jde o mimořádnou příležitost díla vidět a my věříme, že tuto možnost návštěvníci využijí,” dodává Kotková.

Obě kresby představují charakteristické polohy Schieleho tvorby, v níž kresba sloužila jako prostředek bezprostředního výrazu. Umělec deformoval lidské, především ženské tělo a prostřednictvím neobvyklých gest a póz zdůrazňoval psychické napětí. Sedící žena s pokrčenými koleny zachycuje pravděpodobně jeho manželku Edith Harmsovou, Vlastní podobizna pak prostřednictvím výrazu tváře a nervních gest odráží umělcovo duševní rozpoložení. Obě kresby získala roku 1930 německá sekce Moderní galerie, druhá předchůdkyně NGP, z vídeňské galerie Würthle und Sohn.

Co bude nově k vidění ze Sbírky umění po roce 1945?

Nové intervence propojí umělecká díla ze Sbírky umění po roce 1945 NGP, archivní materiály i připomínky významných výstav a událostí, které formovaly identitu Veletržního paláce po jeho znovuotevření v roce 1995. Některá díla budou vystavena u příležitosti večera 230 let NGP LIVE jen několik dní, na další novinky se mohou návštěvníci přijít podívat až do 3. ledna 2027. „Intervence ukážou na některých místech díla, která zde byla v minulosti vystavena a vystaví jiná, která naopak nebyla k vidění nikdy. Soustředí se tak na reflexi role Veletržního paláce v dějinách české výstavní kultury,“ říká Michal Novotný, ředitel Sbírky umění po roce 1945 Národní galerie Praha.  

V prostorách Malé dvorany bude vystaven zavěšený objekt Bublina architekta Jana Kaplického, původně vytvořený pro jeho výstavu ve Veletržním paláci v roce 1999. Bublina bude vystavena jen několik dní, do 27. 9., protože následně se bude prostor připravovat pro letošní Designblok. V Malé dvoraně uvidí návštěvníci do 29. 9. monumentální obraz Zlatý trojúhelník Vojtěcha Kovaříka, který Národní galerie Praha získala darem v roce 2024.

Součástí expozice 1939–2021: Konec černobílé doby ve 2. patře Veletržního paláce v části věnované socialistickému realismu se dočasně stane instalace ateliéru Miloše Zeta. Poprvé bude vystaven obraz Magdalény Cubrové Na okraji jámy z roku 1979, který v roce 2006 inspiroval stejnojmenný projekt umělecké skupiny Rafani (záznam z jejich provokativní akce bude vystaven spolu s dílem). Ve foyer před vstupem do expozice bude NGP znovu instalovat dílo Tomáše Vaňka Particip č. 4, které vtipně reaguje na kontext funkcionalistické architektury. Bylo vytvořeno pro důležitou výstavu Vzdálené podobnosti. Něco lepšího než kosmetika, kterou v roce 1999 připravili kurátoři Jana a Jiří Ševčíkovi.

Další zastavení nabídne respirium druhého patra, kde se návštěvníci seznámí
s přípravami nikdy nerealizovaných stálých expozic pro Veletržní palác
v osmdesátých letech a s ilegálními aktivitami umělců Margity Titlové a Jiřího Sozanského ve vyhořelém paláci v osmdesátých letech. V prostoru ATLAS
v 1. patře se představí instalace „Nenenenene“ Jana Šerých, nově získaná do sbírky.

Historii samotné budovy připomene také sbírková expozice 1956–1989: Architektura všem, která se nachází ve 2. patře. Návštěvníci se mohou podívat na videosekvenci představující nerealizované návrhy rekonstrukce Veletržního paláce, na nichž se jako autor nebo spoluautor podílel architekt John Eisler. Expozici doplní židle Osaka designérky Jaromíry Šimoníkové, navržená
z ohýbaného dřeva pro světovou výstavu EXPO 70, a neonové prvky reagující na loga firem, které v minulosti ve Veletržním paláci působily.

Večer se v expozici 1939–2021: Konec černobílé doby otevírá také grafický kabinet Zbyňka Sekala Modrý květ – jako pocta významnému umělci
i poděkování za velkorysý dar jeho kreseb do fondu NGP. Výstava sleduje kresebnou tvorbu sochaře Sekala (1926–1998) od raných figurálních studií po díla vznikající v emigraci ve Vídni a ukazuje kresbu jako autonomní prostor myšlení
a existenciální zkušenosti. Vedle děl ze sbírek Národní galerie Praha jsou poprvé prezentovány také práce na papíře pocházející z autorovy pozůstalosti odkázané instituci vdovou Christine Sekal, z nichž mnohé jsou doposud veřejnosti zcela neznámé. Doprovodný katalog výstavy představí kresbu jako plnohodnotnou kontinuální součást Sekalovy tvorby, v níž se koncentrují ústřední otázky jeho výtvarného myšlení.

Program k 230. výročí pokračuje i během podzimu

V Korzu Veletržního paláce od září pokračuje cyklus bezplatně přístupných přednášek, který přibližuje veřejnosti zajímavé kapitoly z historie galerie a jejích sbírek. Novinkou je cyklus tří kulatých diskusních stolů, které se uskuteční v listopadu a v prosinci. Debaty otevřou diskuzi nad aktuálními kulturními tendencemi, rolí instituce ve veřejném prostoru, vztahy s publikem i téma etických standardů provozu. Cílem projektu je podpořit otevřený dialog, institucionální transparentnost a kritickou reflexi veřejné role muzeí umění ve 21. století. Do diskuse se zapojí zástupci NGP, odborné i akademické veřejnosti a hosté z dalších společenských oborů.

Zrzavý, Filla, Hals i Hokusai na plakátech a poštovních známkách

Národní galerie Praha letos na jaře spustila novou brandovou kampaň. Ta vznikla ve spolupráci se studiem publikum.design a jejím cílem je akcentovat relevanci umění a uměleckých děl ze sbírek NGP i pro současnou mladou generaci. Komunikace využívá osmi výrazných děl světového umění, které má ve svých sbírkách. „V kampani ukazujeme, že velká umělecká díla nestárnou. Témata, která nesla ve své době, řešíme i dnes, jen je nazýváme jinými slovy. Současným jazykem proto nepřepisujeme význam děl, ale pomáháme odhalit jejich trvalou relevanci pro dnešní publikum,“ říká Marek Pavlík, vedoucí marketingu Národní galerie Praha. Kampaň běží jak v outdooru, tak online a na podzim bude podpořena dalšími formáty.

Tým NGP k výročí také vytvořil video, které bude mít premiéru právě
24. září večer ve Veletržním paláci. Součástí komunikace „NGP 230 let“ je výše zmíněná sada vlastní emise 8 poštovních známek, které upozorňují na vybraná díla kampaně. Známky budou k zakoupení v obchodech NGP, kusově nebo jako celek v upomínkovém archu. „Poštovní známky jsou symbolem, který vypovídá o jedinečnosti, rozmanitosti a významu osobností, děl nebo událostí, které jsou na nich vyobrazeny. Jsem rád, že Národní galerie Praha zvolila tuto formu připomenutí, a věřím, že si poštovní známky najdou své příznivce napříč generacemi,“ říká Martin Holý, vedoucí známkové tvorby České pošty.

NGP 230: Příběhy Veletržního paláce

Termín: 24.–27. září 2026
Místo: Veletržní palác, ATLAS (1.patro), Malá dvorana, expozice 1939–2021: Konec černobílé doby (2. patro), 2. patro respirium, 1956–1989: Architektura všem
Trvání vybraných intervencí: do 3. ledna 2027

Kurátoři: Monika Čejková, Helena Huber Doudová, Rado Ištok, Michal Novotný, Eva Skopalová

Umělci: Magdaléna Cubrová, John Eisler, Jan Kaplický, Vojtěch Kovařík, Rafani, Jiří Sozanský, Jan Šerých, Jaromíra Šimoníková, Margita Titlová, Tomáš Vaněk, Martin Zetová

Vystavení vybraných děl:

Vojtěch Kovařík: Zlatý trojúhelník, Malá dvorana: 21.–29. 9.

Jan Kaplický: Bublina, nad Malou dvoranou, 21.–27. 9.

Zbytek intervencí: do 3. ledna

Edith a Egon: ikonické kresby Egona Schieleho ze sbírek NGP

Termín: 24. 9. – 25. 10. 2026

Kresba Sedící žena s pokrčenými koleny (Edith) vystavena od 24. 9. do 11. 10. 2026

Kresba Vlastní podobizna vystavena od 13. 10. do 25. 10. 2026

Místo konání: 4. patro Veletržního paláce v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století

Kurátorka: Petra Kolářová

Zbyněk Sekal – Modrý květ

Termín: 24. 9. 2026 – 31. 1. 2027

Místo: Veletržní palác, Grafický kabinet, expozice 1939–2021: Konec černobílé doby, 2. patro Veletržního paláce

Kurátorka: Adriana Šmejkalová