Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Zlatá Kutná Hora (No. 2)

    Setrvalé usilování Divadelního festivalu Kutná Hora o komplexní sdílení zážitků i zkušeností jasně prokazuje vynikající industry program, jehož letošní edice zostra odstartovala s úvodem druhého dne desátého ročníku, a to intenzivním setkáním divadelních dramaturgů, jež mělo mimořádně silné, a dokonce mezinárodní zastoupení. V prvním z celkem dvou společných sezení na paškál přišla tzv. dramaturgická vina, diskutovalo se tedy o postavení dramaturgyň a dramaturgů v různých divadlech, o jejich pravomocech a odpovědnosti, vztazích mezi uměleckými šéfy či režiséry, z různých stran pak byly probrány i rozdíly mezi pozicí dramaturga ve zřizované a nezřizované sféře, či interdisciplinární souvislosti mezi dramaturgií a kurátorstvím.

    Sny z betonu. Foto: archiv X10

    Na výživné dopoledne pak navázal festivalový networking v Café 21, který posílil nově navázané kontakty i neformální atmosféru festivalu. Zejména přítomným aktivním introvertům do noty zahrál audiowalk brněnských divadelních úderníků bazmek entertaiment Sny z betonu, jenž do starobylého sídla, prosluněného nádherným předpodzimním počasím neinvazivně vnesl řadu povědomých hlasů, které pomohly místní génius loci nahlédnout i procítit z mnoha nečekaných perspektiv.

    Quindell Orton: Making of a Man. Foto: archiv X10

    Malou scénu Tylova divadla poté rázně, s nadhledem i empatií ovládla lecture performance nezávislé všestranné umělkyně Quindell Orton Making of a Man (DE), jež bystré a překvapivě funkční jevištní analýze neortodoxně podrobuje fenomén hypermaskulinity, patriarchální konstrukt testosteronem nabušeného geroje konfrontuje s možností chlapské zranitelnosti a odvážně se tak snaží najít a obhájit nové možnosti mužské existence. Přes jednoznačný edukační apel i takřka učebnicové naplnění základních atributů nejednoduchého žánru aktérka dokázala udržet pozornost početného publika bez ožívání povrchních obezliček a technologických triků a právem si vysloužila bouřlivý potlesk – a zejména v případě divácké omladiny i nelíčený obdiv. Výživná lekce, na níž se nezapomíná!

    A pak už přišel čas na razantní úder vedený pořadatelem festivalu; předním českým epicentrem divadelní progrese Divadlem X10. Projekt Filoktétes. Last Minute, lze bez přehánění označit za jednu z vlajkových lodí současné tvorby respektované kumpanie. Svěží sofoklovská variace autorsky signovaná Ondřejem Novotným, který se spolu s Lenkou Havlíkovou chopil i dramaturgie, je dalším z neklamných důkazů univerzality a nadčasové atraktivity antických motivů, pomocí kterých lze snadno nahlédnout na palčivé problémy dnešní společnosti. Řeší se mimo jiné spletité aspekty rodinných vazeb mezi otci a syny, podstatu odvahy, povahu lži, individuální postoj k válečnému konfliktu, i (ne)ochotu podřídit se, či naopak vzdorovat vlastním determinantám. Ačkoli by se mohlo zdát, že tentokrát je na talíři příliš mnoho témat, totálně koncentrovaná režie uměleckého leadera X10 Ondřeje Štefaňáka naštěstí neplodí povšechnou bramboračku, ale precizně vyrovnané lukulské hody. Výprava v ideálním poměru mísí prvky dobové s ironizovanými hot módními trendy, formální přitažlivost je ale jen pouhým Trojským koněm pro vynikající ansámblovou souhru, která je skutečnou podstatou inscenace stejně zábavné jako zdrcující. Patos je zde filigránsky vyvažován nadsázkou, herectví obratně balancuje mezi činohrou i filmem a různé odstíny mužnosti přirozeně koexistují s ženským fluidem. Bytosti, jímž není vynikající divadlo lhostejné, nesmí tuto nekompromisní parádu minout. Veni vidi et percussus sum!

    Šapitó v parku pod Vlašským dvorem se pak stalo nejen místem vernisáže festivalové relaxační zóny, sympatické útulny Y: Restful Garden, ale také hypnotického ezo hybridu koncertu, tance a performance Lenky Vořechovské a Ester Grohové Washaway/ Before you Pierce the Ground, jenž do hry vzal blížící se podzimní splíny i radost ze společné symbiózy člověka a přírody. Kráčelo se příjemně sobotě vstříc!

    ///

    Pokračování příště!

    ///

    Zlatá Kutná Hora (No. 1)


    Komentáře k článku: Zlatá Kutná Hora (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,