Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Toni Morrison

    Foto The Toni Morrison Society

    Toni Morrison

    18. 2. 1931 Lorain, Ohio, USA – 5. 8. 2019 New York, USA

    Americká spisovatelka, redaktorka a profesorka, vlastním jménem Chloe Anthony Wofford. V roce 1993 obdržela jako první Afroameričanka Nobelovu ceny za literaturu. Její texty jsou známy díky užívání epických témat, živých dialogů a propracovaných charakteristik postav afroamerického původu. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi modré oči, Píseň o Šalamounovi nebo Milovaná, za kterou získala v roce 1988 Pulitzerovu cenu. Americkým časopisem Ladies‘ Home Journal byla řazena mezi třicet nejvlivnějších žen v USA. Sama sebe označovala za afroamerickou spisovatelku, která klade důraz na černošství a ženství.

    Narodila se do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Jako malé dítě neustále četla, jejími oblíbenými autory byli Jane Austenová a Lev Nikolajevič Tolstoj. Její otec George Wofford pracoval jako svářeč. Své dceři často vypravoval příběhy černošské komunity a to způsobem, jež později našel uplatnění i v bezspočtu jejích knih.

    V šedesátých letech. Foto James L. McGuire

    V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má původ v jejím prostředním jméně Anthony. V roce 1953 úspěšně ukončila bakalářské studium. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu, kterou zakončila práci o sebevraždách v dílech W. Faulknera a V. Woolfové, což jí dopomohlo k získání titulu v roce 1955. Po studiích působila jako asistentka pro výuku angličtiny na Texaské jižní univerzitě (Texas Southern University) ve městě Houston, po dvou letech se však vrátila zpět na Howardovu univerzitu. V této době se stala členkou spolku Alpha Kappa Alpha, což je spolek žen zabývajících se sociální činností za účelem zlepšení sociálních a ekonomických životních podmínek.

    Se syny Haroldem Fordem (vlevo) a Sladem v jejich newyorském bytě v prosinci 1978. Foto Jack Mitchell

    V roce 1958 se provdala za Howarda Morrisona, s nímž měla dvě děti – Harolda Forda (1962) a Sladea (1964 – 2010). V roce 1964 se s Howardem rozvedla a s oběma dětmi se přestěhovala do města Syracuse ve státě New York, kde působila jako redaktorka učebnic. O rok a půl později začala pracovat v centrální pobočce největšího světového nakladatele anglicky psaných knih Random House, Inc. Jako redaktorka hrála důležitou roli v šíření afroamerické literatury. Vydávala díla černošských autorů, jako byli například Toni Cade Bambar, Angela Davis nebo Gayl Jones.

    Diskutující na universitě v Albany, stát New York, 23. prosinec 1985. Foto archiv

    Se psaním beletrie začala v době studia na Harwardské univerzitě, kde byla členkou neformálního spolku básníků a spisovatelů, kteří se čas od času scházeli za účelem výměny nápadů a prodiskutování svých prací. Na jedno z takovýchto setkání přišla s povídkou o černošské dívce, která toužila mít modré oči. Z tohoto díla pak vznikl její první román Velmi modré oči, který sepsala během svého působení na univerzitě již jako matka dvou dětí. Dílo bylo v roce 2000 vybráno do knižního klubu Oprah Winfrey (americká moderátorka, kritička, několikanásobná výherkyně ceny Emmy, herečka nominovaná na Oskara a vydavatelka časopisu). V roce 1973 byl její román Sula nominován na proslulé americké ocenění National Book Awards. Její třetí román Píseň o Šalamounovi upoutal pozornost celého Ameriky. Stal se součástí amerického klubu Book of the Month Club (uznávaný americký klub, jež svým zákazníkům každý měsíc zasílá poštou nabídku nové knihy, kterou je možné objednat taktéž poštou na dobírku), a to jako první kniha afroamerického autora od roku 1940, kdy byla takto vybrán román Syn černého lidu (Native Son, do českého originálu přeložil G. Černý) afroamerického spisovatele Richarda Wrighta. Mimoto získala Píseň o Šalamounovi ocenění Národního spolku kritiků (National Book Critics Circle Award).

    Obraz Thomase Satterwhita Nobleho z roku 1867 zachycující Margaret Garner jako soudobou Medeiu. Repro Wiki

    Její další – a asi nejvýznamnější – dílo Milovaná (Beloved) mělo v roce 1988 velký úspěch u kritiky. Hlavní postava Margaret Garner (inspirací byla skutečná osoba a její příběh) se s v něm rozhodne raději zavraždit vlastní dceru, než aby z ní byla otrokyně. Mnoho spisovatelů protestovalo proti tomu, že této knize nebyla udělena cena National Book Award, ani ocenění Národního spolku kritiků (National Book Critics Circle Award). Krátce poté ale obdržela za toto dílo Pulitzerovu cenu za beletrii. Podle románu natočil v roce 1998 režisér Jonathan Demme stejnojmenný film s Oprah Winfrey a Danny Gloverem v hlavních rolích (více zde).

    Později autorka ještě použila životní příběh hlavní postavy v opeře Margaret Garner, ke které vytvořil hudbu Richard Danielpour. V roce 2006 byl román označen kritikou newyorského deníku The New York Times za nejlepší afroamerický román za poslední čtvrtstoletí.

    V roce 1986 napsala svou první a na dlouho jedinou divadelní hru Dreaming Emmett. Světovou premiéru měla 5. ledna 1986 v Market Theater ve městě Albany, hlavním městě státu New York (režie Gilbert Moses). Po premiéře nechala zničit všechny nahrávky inscenace a kopie svého textu, který nikdy nevydala. Obsah se tak zachoval jen pomocí rekonstrukcí z dobových reportáží, ohlasů a recenzí (více zde).

    Až v roce 2011 napsala svou druhou divadelní hru Desdemona, která měla světovou premiéru v režii Petera Sellarse (hudbu složila a v inscenaci vystupovala i malijská zpěvačka Rokia Traoré) 15. května 2011 ve vídeňském Theater Akzent a inscenace poté podnikla světové turné po Evropě, USA, Jamajce a Austrálii (2.-3. listopadu 2011 se hrála v Rose Theatre v New Yorku). Letos v dubnu hru uvedlo Sanders Theater v Cambridgi. Knižně text vyšel v roce 2012 v nakladatelství Oberon Books.

    Mimo svou vlastní literární tvorbu spolupracvala se svým mladším synem Sladem, jenž se stal kreslířem a hudebníkem, na vydávání knih pro děti. Po celý svůj akivní tvůrčí život vyučovala angličtinu na dvou pobočkách State University of New York a pracovala jako redaktorka amerického týdeníku The Nation.

    Za svého života byla kritizována za to, že navzdory svému členství v programu kreativního psaní nenabízela svým studentům semináře kreativního psaní. Namísto toho vytvořila tzv. Princeton atelier, což byl program, který umožňuje studentům setkat se se světově proslulými autory. Studenti pak společně s nimi produkují díla, která jsou po skončení semestru prezentována veřejnosti. V Princetonu využívala svých schopností k podpoře nových umělců, stejně tak jako umělců věnujících se tvorbě nových druhů umění.

    29. května 2012 předal president Barack Obama spisovatelce nejvyšší národní vyznamenání, Medaili svobody. Foto Alex Wong

    Barnard College ji na svém zahajovacím ceremoniálu v roce 1979 udělila nejvyšší ocenění – medaili za proslulost (the Barnard Medal of Distinction). V roce 1993 se stala první Afroameričankou, které byla udělena Nobelova cena za literaturu. Oxfordská Univerzita jí v červnu 2005 udělila čestný titul doktor literatury. V roce 2012 ji tehdejší president USA Barack Obama vyznamenal nejvyšším národním oceněním, Medailí svobody.

    V roce 2012. Foto Alfred A. Knopf

    V USA se ke konci života stala čímsi jako kulturní institucí. Vyučovala na univerzitách, vyslovovala se k politice, vznikla společnost Toni Morrison Society, která zkoumá její dílo, vydává časopis a organizuje literární konference. Režisér Timothy Greenfield-Sanders s ní připravil dvouhodinový dokument Toni Morrison: The Pieces I Am, který měl oficiální světovou premiéru 21. června tohoto roku v New Yorku a byl vybrán i do programu letošního filmového festivalu Sundance.

    Zemřela v Montefiore Medical Center v New Yorku na komplikace s akutním zápalem plic. O jejím úmrtí v úterý informovala agentura AP s odvoláním na její nakladatelství Alfred A. Knopf.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravila zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 7. srpna 2019

    Komentáře k článku: Zemřela Toni Morrison

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,