Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřela Jiřina Prokšová-Tomková

    FOTO JEF KRATOCHVIL

    Na jevišti se objevila ještě v roce 2010. FOTO JEF KRATOCHVIL

    Jiřina Prokšová-Tomková

    11. 3. 1928 Praha – 12. 1. 2014 Brno

    Dlouholetá herečka Divadla bratří Mrštíků (dnes Městské divadlo) Brno. Narodila se v rodině vysokoškolského profesora a středoškolské profesorky. V pěti letech se přestěhovala do Brna, kde se již jako malé dítě seznamovala se zdejším divadelním prostředím. Po dokončení klasického gymnázia vystudovala herectví na hudebně dramatickém oddělení Státní konzervatoře Brno, jejími pedagogy byly například Zdeňka Gräfová, Marie Waltrová, Milan Pásek nebo Rudolf Walter. Studium konzervatoře na rok přerušilo totální nasazení, během něhož pracovala v mlékárně. Bezprostředně po ukončení studia na konzervatoři získala v roce 1949 angažmá v Divadle bratří Mrštíků, se kterým spojila celý svůj profesionální život.

    FOTO archiv MD Brno

    FOTO archiv MD Brno

    V prvních letech svého angažmá byla obsazována především do rolí mladinkých dívek – připomeňme např. Haničku z Jiráskovy Lucerny (1951), Bětušku v Klicperově Divotvorném klobouku (1951), Dorotku v Tylově Strakonickém dudákovi (1955) nebo Helenu v Čapkově R.U.R. (1958). Její nádherná psychologická kreace Kateřiny v Ostrovského dramatu Bouře (1955) byla kritikou velmi kladně přijata. Do diváckého povědomí se zapsala také rolemi Mari ve hře Zločin Mari Árvové (1956) nebo rolí Gity v Gibsonově hře Dva na houpačce (1963). Mimořádného hereckého úspěchu dosáhla především v roli Alžběty Anglické v Schillerově dramatu Marie Stuartovna v roce 1966. Inscenace byla i díky jejímu bravurnímu výkonu právem označována jako inscenační skvost. Mezi další postavy, jejichž nelehký osud na jevišti našeho divadla ztvárnila, patřila Lavinie v dramatu Smutek sluší Elektře (1967) a křehká a neurotická Blanche Dubois ve Williamsově slavné Tramvaji do stanice Touha (1968). Svůj přirozený komediální talent uplatnila v roli Myšky v československé premiéře Örkényho slavné Kočičí hry (1972), jako Paní Vodičková v Shakespearových Veselých paničkách windsorských (1977) nebo Lady Chilterová ve Wildově Ideálním manželovi (1978). V témže roce upoutala i jako Sněhová královna ve stejnojmenné Švarcově hře. Mezi její největší herecké postavy lze bezesporu zařadit Volumnii z Brechtovy úpravy Shakespearova Coriolana (1979) nebo Lady Macbeth v Shakespearově dramatu Macbeth (1981), kde ztvárnil hlavní roli její manžel – Jiří Tomek. V témže roce přidala ke svým vrcholným rolím i neklidnou a roztěkanou Phoebe z Osbornova Komika. Jiřina Prokšová odešla do důchodu v roce 1989, ale nadále s divadlem spolupracovala. V 90. letech i v novém miléniu se na jevišti objevovala sice v malých rolích, které však dokázala zahrát tak přesvědčivě, že utkvěly v paměti. Diváci na ni budou vzpomínat jako na Tetu Julianu v Hedě Gablerové (1996), inspekční sestru v Přeletu nad kukaččím hnízdem (2002), Tetu Nonancourtovou ve Slaměném klobouku (2006) nebo Babičku ve Třech mušketýrech (2008). Její poslední rolí byla Paní Roseová v muzikálu Hello, Dolly! (2010).

    FOTO JEF KRATOCHVIL

    Paní Roseová v muzikálu Hello, Dolly! (2010) FOTO JEF KRATOCHVIL

    Působila také v brněnském studiu Československého rozhlasu, kde spolupracovala především s Olgou Zezulovou a Vladimírem Vozákem. Kromě rozhlasových her se podílela také na radiodokumentech nebo tvorbě pro děti. Mezi léty 1972 až 1979 se věnovala pedagogické činnosti na brněnské konzervatoři, kde vyučovala hereckou výchovu a jevištní mluvu. Mezí její žáky patřil mj. i Erik Pardus. Již od prvních let vysílání Československé televize se aktivně věnovala dabingu, svůj hlas propůjčovala nejčastěji herečce Patricii Neal. Podílela se například na filmech Královna Viktorie (1954), Černý tulipán (1971), Muž se železnou maskou (1985) nebo Alenka v říši divů (1988). V roce 2010 byla za své celoživotní mistrovství v dabingu odměněna Cenou Františka Filipovského.

    Celý svůj život zasvětila hereckému umění. Na jevišti Divadla bratří Mrštíků (nyní Městské divadlo) Brno ztvárnila během 40 let více než 160 rolí a svým uměním tuto divadelní scénu po celý svůj život výrazně obohacovala.

    Na přání zesnulé se rozloučení bude konat v úzkém kruhu rodinném. Bude uložena v hrobě rodiny Tomků v Červeném Kostelci po boku svého manžela Jiřího Tomka.

    Lenka Pazourková, Městské divadlo Brno

    • Autor:
    • Publikováno: 15. ledna 2014

    Komentáře k článku: Zemřela Jiřina Prokšová-Tomková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,