Zemřela Jana Kociánová

Foto archiv

Jana Kociánová

8. 6. 1946 Šaštín-Stráže, ČSR – 24. 9. 2018 Bratislava, Slovenská republika

Slovenská zpěvačka pop music.

Školní léta a mládí prožila v Bratislavě, měla hudební talent a velké přání – živit se zpíváním. To se jí splnilo v roce 1968 vítězstvím s Gershwinovou skladbou Summertime v televizní soutěži Zlatá kamera, v níž se hledali noví zpěváci pop music. Začala zpívat s orchestry Jaroslava Schejbala a Juraje Velčovského. Po několikaletém angažmá v Německu se vrátila na domácí pódia hitem Zahoď starosti. V roce 1971 nahrála své první SP se skladbou Kadiaľ ísť (v originále Love Story). V roce 1972 měla hit Nekonečná láska.

V roce 1972. Foto archiv

V roce 1973 vydala své první LP Jana Kocianová. Nasledovala pozvání do rozhlasových, televizních i nahrávacích studií. Její profesní i hudební život v té době formoval bubeník Josef Škvařil, za kterého se později – po dvaceti letech společného života – vdala a žili spolu dodnes.

S Karlem Gottem v roce 1976 v Moskvě (v pozadí Jitka Zelenková). Foto archiv

V roce 1972 přijala nabídku (spolu s Jitkou Zelenkovou) být doprovodnou vokalistkou koncertů Karla Gotta. Zde působila dva roky a pak se rozhodla odejít a mít svůj program. Několik let účinkovala v bratislavské Tatrarevue. V té době se jí podařilo prolomit zákaz účinkování pro dvojici Milan Lasica a Julius Satinský, když s nimi vytvořila společný program Stretnutie, s kterým za jeden rok odehráli více než 200 představení. Začala zpívat se skupinou Kyvadlo, přišla vystoupení na Bratislavské lyře (v roce 1976 získala zlatou Bratislavskou lyru se skladbou Pár nôt, v roce 1983 si prvenství zopakovala se skladbou Sklíčka dávnych stretnutí) i na zahraničních festivalech – Split, Sopoty, NDR, Kuba.

V roce 1981. Foto archiv

Se svojí kapelou se dostala kromě Evropy i do vzdálených destinací, jako je Laos, Vietnam nebo Kambodža. Pro české posluchače se však zapsala především účinkováním v televizním Silvestru se skaldbou C´est si bon (spolu s dvojicí Lasica-Satinský) a dlouhou řadou duetů s Jitkou Zelenkovou, Karlem Černochem a dalšími. Podařilo se jí vydat 16 LP, písničky pro ni psali mj. i Pavol Hammel nebo Dežo Ursíny. Vedle popu zpívala i jazzově laděné písně, občas se pustila i do interpretace slovenského folkloru, a dokonce vydala i takto zaměřenou LP desku. V roce 1982 hrála ve filmové pohádce Popolvár najväčší na svete (Největší pecivál na světě, r. Martin Ťapák).

Se svým mužem Josefem Škvařilem žila více než čtyřicet let. Snímek z jejich bytu je z roku 2016.

Ve svém bytě v roce 2016. Foto Emil Vaško

Po roce 1989 spolupracovala s českými i slovenskými jazzmany, jezdila a vystupovala po klubech. Dále však vystupovala i v zábavních a hudebních TV pořadech – Vtipnější vyhrává, Televarieté, v několika Silvestrech, v pořadech Karla Gotta ve Slaném a vydala CD cikánských písní, s nimiž jí vypomáhal Antonín Gondolán.