Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2020

ročník 29
26. 5.–8. 6. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Eva Pilarová

    Eva Pilarová

    9. 8. 1939 Brno – 14. 3. 2020 Praha

    Zpěvačka a herečka nerozlučně spjatá s Divadlem Semafor a érou šedesátých a sedmdesátých let, jedna z největších hvězd české populární hudby, trojnásobná vítězka čtenářské ankety týdeníku Mladý svět Zlatý slavík v kategorii zpěvaček (1964, 1967, 1971).

    Rodným jménem byla Bojanovská. Se zpěvem začínala v dětském chrámovém sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Koncem padesátých let začala na brněnské JAMU studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v divadle Večerní Brno. Po roce studia, v roce 1960, však JAMU opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor, kde se záhy prosadila jako skvělá jazzová a popová zpěvačka.

    V roce 1962 odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým do Divadla Rokoko, ale v roce 1964 se vrátila zpět do Semaforu. Ve stejném roce si zahrála spolu s mnoha zpěváky a zpěvačkami nastupující vlny pop-music šedesátých let ve filmu Kdyby tisíc klarinetů, kde zazářila duetem s Karlem Gottem v písni Je nebezpečné dotýkat se hvězd a triem s Gottem a Matuškou Glory, což ji katapultovalo do role jedné z nejpopulárnějších zpěvaček pop music té doby. Od té doby měla spoustu hitů, velice populární a oblíbené byly její duety s Waldemarem Matuškou. Jejich podání písně Ach ta láska nebeská je dodnes považováno za nejpopulárnější duet pop music u nás vůbec. V roce 1967 vyhrála písňovou soutěž Bratislavská lyra s písní Rekviem, jíž ale po okupaci Československa v roce 1968 nesměla veřejně zpívat.

    Vrchol její kariéry spadal do šedesátých a sedmdesátých let. Její hlas byl silný a barevně zajímavý – soprán o rozsahu tří oktáv, oplývající navíc vynikající pěveckou technikou. Spisovatel Josef Škvorecký ji dokonce ve své Ódě za Evu Fitzpilarovou přirovnal k americké jazzové zpěvačce Elle Fitzgerald. Účinkovala v muzikálech Divadla Semafor Kdyby tisíc klarinetů, Zločin v šantánu nebo v Dobře placená procházka, ale také v televizní komedii Magnetické vlny léčí a seriálu Píseň pro Rudolfa III.

    V šedesátých letech, kdy začínala v Semaforu. Foto archiv

    Vystupovala nejen v Semaforu a Rokoku, ale hostovala například  v muzikálech v Hudebním divadle v Karlíně (Kankán, 1965, Gentlemani, 1966).  Písně pro ni psali slovutní skladatelé Karel Svoboda či Bohuslav Ondráček. Vydala řadu LP a SP desek. S přibývajícími léty se stále více orientovala na žánrovou oblast jazzu a swingu. V roce 2005 hostovala v Divadle U hasičů v muzikálu Hezky česky aneb jak se nám žije. V roce 2006 (a pak v roce 2009) vystoupila na festivalu TrutnOff. Reakce publika ji nesmírně překvapila a později přiznala, že to byl nádherný okamžik. Naposledy veřejně vystoupila v prosinci 2018 ve slezském Hlučíně, kde ale musela po dvou písních opustit ze zdravotních důvodů jeviště.

    V době normalizace nemohla kvůli emigraci svých manželů zpívat na západě. Aby mohla vystupovat vůbec, podepsala v roce 1977 tzv. antichartu, za což se později veřejně omluvila.

    Vydala několik knih (především kuchařek, ale i o léčitelství a výběr jejích rozhlasových dialogů) a zabývala se i fotografováním. Měla několik fotografických výstav. Ráda cestovala, zejména si zamilovala Ameriku. Zpěv pro ni ale byl vždy na prvním místě.

    S Karlem Gottem v roce 1977 během podpisu tzv. anticharty. Foto archiv

    S Karlem Gottem 19. března 2018 v rámci filmového festivalu Febiofest v Praze, kde pokřtila své album Pilarka a přátelé. Foto Martin Trojan

    V roce 1981 byla jmenována zasloužilou umělkyní.  V roce 1998 byla vyznamenána Cenou Masarykovy akademie za dlouholetý přínos v oblasti jazzu a pop music. Ke státnímu svátku 28. října 2009 jí tehdejší prezident Václav Klaus předal Medaili Za zásluhy. V roce 2014 jí Nadace Život umělce udělila ocenění Senior Prix.

    Byla třikrát vdaná. Prvním manželem byl v letech 1960–1964 hudebník Milan Pilar (1934–1973, v roce 1962 emigroval do západního Německa). Druhým pak v letech 1968–1971 zpěvák Jaromír Mayer (* 1943, v roce 1986 emigroval do západního Německa poté do kanady). Od roku 1984 byl jejím třetím manželem tanečník Jan Kolomazník (* 1952). Z prvního manželství měla syna Milana. Její maminka Františka Bojanovská v červnu 2019 oslavila 104. narozeniny.

    V roce 2014. Foto Radek Petrášek

    O jejím životě vzniklo několik dokumentů, kde vyprávěla i o svém boji s rakovinou, o ztrátě kapely při letecké havárii nebo o podpisu anticharty.

    Zemřela dnes v dopoledních hodinách po delších zdravotnách problémech, které měla již od roku 2018.  Nejprve utrpěla několik zlomenin, které ji upoutaly na lůžko, v loňském roce pak musela podstoupit několik náročných operací. Poslední týdny byla v péči u boromejek.

    Vzhledem k opatřením souvisejícím s vyhlášením nouzového stavu nebude možné uskutečnit poslední rozloučení, oznámil její manžel Kolomazník s odkazem na opatření vlády kvůli pandemii nového typu koronaviru.

    • Autor:
    • Publikováno: 14. března 2020

    Komentáře k článku: Zemřela Eva Pilarová

    1. Pavel Pešek

      Profilový obrázek

      Milá paní Evo,
      navzdory všem virům a stavům nouze já se s Vámi uvnitř sebe loučím už několik hodin. Pozdravujte, prosím, Waldu a Karla a dejte tam k lepšímu jak Je nebezpečné dotýkat se hvězd, Glory, glory haleluja a taky Lásku nebeskou. Nikdo to nikdy nedokáže líp. Budete tu moc chybět. A už chybíte. Děkuju za všechno.

      14.03.2020 (16.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,