Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Daisy Mrázková

    FOTO archiv ČRo

    Daisy Mrázková

    5. 5. 1923 Praha – 14. 12. 2016

    Spisovatelka, výtvarnice, autorka knížek pro děti, jež mnohé byly dramatizované.

    Její matka byla Angličanka. S jejím otcem se poznala v krejčovských dílnách v Londýně. Daisy vyrůstala ale především v Praze. V letech 1943-1944 studovala na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Antonína Strnadela.  Po válce se společně s manželem Jiřím Mrázkem přidala k volné umělecké skupině UB-12. Náboženský podtext jejich tvorby byl ale trnem v oku oficiálním ideologům socialistického umění a její aktivity tak byly značně omezené. Přesto od roku 1958 vystavovala i samostatně a stala se členkou Umělecké besedy. V roce 1962 dostala nabídku ilustrovat knihy pro děti. Její první autorskou publikací byla v roce 1965 Neplač, muchomůrko, kterou si také sama ilustrovala. Postupem času začalo v jejích knihách ubývat textu na úkor slov a Mrázková se stala jednou z prvních autorek, které v našem prostředí vytvářely obrázkové knihy, stala se průkopnicí žánru žánru bilderbuch/picture book  pro děti.

    Můj medvěd Flóra. Autor a ilustrace: Daisy Mrázková

    Patrně její nejslavnější knihou je Můj medvěd Flóra z roku 1973, zdánlivě banální příběh o nalezené a adoptované hračce je v druhém řadu meditací nad soucitem, přátelstvím a důležitostí rodinných vztahů.  V jejích knihách se prolínala lyrika s epikou. Na osudech dětí, zvířátek, přírody nebo věcí seznamovala čtenáře se světem kolem sebe, se základními otázkami života. Svět jejích hrdinů byl křehký, plný drobných událostí: věci mají své osudy, které jsou dětskými hrdiny prožívány intenzivně jako jejich vlastní. Z každého příběhu je cítit lidská účast, vztah k věcem, přírodě, lidem. Autorka objevovala v dětech to vzácné, co se pak časem a věkem zasouvá na dno lidského nitra: něhu, cit, touhu po volnosti, smysl pro čest a spravedlnost. Svým čtenářům se nepodbízela, jen jim vyprávěla, sdělovala, učila je vidět, slyšet, cítit a rozumět. Svými knihami jakoby hledala cestu z citové chudoby dnešního světa.

    V osmdesátých letech Mrázková přestala knihy tvořit a tehdy se mohlo zdát, že moderní doba masové zábavy není úplně stvořená pro její něžnou perokresbu. Jenže v novém tisíciletí se její knihy znovu začaly objevovat v dětských knihovničkách. V jedenácti jejích autorských knihách malířky, které vycházely na konci sedmdesátých a v osmdesátých letech ve státním nakladatelství Albatros, skloubila abstraktní křehký svět svých maleb a kvašů s drobnou anglickou perokresbou a textem na pomezí poezie a prózy. Od roku 2007 připravilo vydavatelství Baobab reedice všech jejích autorských publikací a v roce 2009 vyšla v této sérii i její nová kniha Písně mravenčí chůvy s dětskými verši, které se původně nevešly do Neplač, muchomůrko. Znovu se také v galeriích po celé zemi začaly vystavovat její obrazy, staré i nové, které nikdy nepřestala malovat. Její knihy se dočkaly překladů do slovenštiny, angličtiny, němčiny, japonštiny, litevštiny, slovinštiny a francouzštiny, byla tak vlastně nejvydávanější českou autorkou literatury pro děti v zahraničí.

    Z inscenace Haló, Jacíčku  (scénář a režie Zdeněk Říha, Divadlo Rozmanitostí v Mostě, 2011). FOTO archiv

    Byla inspirací i pro řadu inscenací dětského divadla. V nedávné době například inscenace Marka Bečky Mravenec a slon v pražském Pidivadle, anebo – v r. 2011 – inscenace Haló, Jacíčku v Divadle rozmanitostí v Mostě, což je titul, který v roce 1991 s úspěchem uvádělo Naivní divadlo Liberec.

    Režisér P. Skala s ní v roce 2011 natočil pro ČT dokument v rámci cyklu Výtvarnické konfese: zde. Začátkem loňského roku odvysílal Čro její několikadílný rozhovor s publicistou Petrem Vizinou, který je i součástí nedávno vydané knihy Stará garda, kterou doprovází fotografie Hynka Glose.

    Jejím životním partnerem byl malíř Jiří Mrázek (1920–2008).

    Autorská tvorba:
    – Neplač, muchomůrko 1965
    – Chlapeček a dálka 1969
    – Byla jedna moucha 1971
    – Haló, Jácíčku 1972
    – Neposlušná Barborka 1973
    – Můj medvěd Flóra 1973
    – Auto z pralesa 1975
    – Nádherné Úterý 1977
    – Kluk s míčem 1978
    – Co by se stalo, kdyby… 1980
    – Slon a mravenec 1982
    – Písně mravenčí chůvy 2009

    • Autor:
    • Publikováno: 9. ledna 2017

    Komentáře k článku: Zemřela Daisy Mrázková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,