Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Radim Vašinka

    FOTO archiv

    Ve svém dejvickém bytě, ve kterém strávil poslední roky svého života. FOTO FRANTIŠEK VLČEK

    Radim Vašinka

    26. 5. 1935 Brno – 10. 8. 2016 Praha

    Dramatik, divadelní režisér a herec, dlouholetý principál pražského Divadla Orfeus.

    Vážení a milí,
    ráno zemřel náš principál Radim Vašinka.
    Bojoval statečně, ale dnes ho nemoc skolila.
    Měli jsme ho rádi; máme ho rádi.
    Vzpomínejte v dobrém.
    Jede se dál; dokud to půjde.
    Kolektiv Divadla Orfeus

     Velké prádlo, inscenace poezie J. Préverta, X 62, režie Zdeněk Čecháček; odleva Jiří Štědroň, Jan Heger, Jaroslava Suchomelová, Radim Vašinka, Hana Pražanová, Rudolf Vévoda. FOTO archiv Divadla Orfeus

    Velké prádlo, inscenace poezie J. Préverta, X 62, režie Zdeněk Čecháček; zleva Jiří Štědroň, Jan Heger, Jaroslava Suchomelová, Radim Vašinka, Hana Pražanová, Rudolf Vévoda. FOTO archiv Divadla Orfeus

    Spolu se Zdeňkem Čecháčkem a dalšími založil v roce 1958 v brně soubor X 59, který se zamřoval na nekonvenční inscenování poezie. S Uhdeho Inzerátem na skřivánka, který režíroval, tento soubor zvítězil v roce 1961 na festivalu Wolkerův Prostějov. Následovala pohostinská vystoupení souboru v Divadle Na zábradlí. V divadelní sezóně 1962-1963 sem nastoupil do angažmá. V roce 1963 tam byl spoluautorem inscenace Vyšinutá hrdlička. V témže roce 1963 odešel z angažmá a pracoval jakožto umělecký vedoucí Vysokoškolského uměleckého souboru Praha, kde založil Takzvané divadlo poezie. Jeho inscenace vítězily na národní přehlídce v Prostějově (Vasko Popa, Poezie, Oldřich Wenzl, A já tak dlouho budu pozorovat hvězdy, dokud zralé hrušky s chutí jísti budu (1964)). V roce 1967 založil divadelní klub U Orfea na Malostranském náměstí v Praze (dnes A-Studio Rubín), který byl typický nejen svým interiérem, ale i osobitě pojednanými inscenacemi jakož i lidmi, kteří se zde scházeli. Jako režisér zde uvedl v československé premiéře Rózewiczovu Kartotéku, skeče P.H.Camiho, Ritsosovu Sonátu měsíčního svitu, Prévertovu hru Roura k rouře pasuje, Obaldiovy aktovky Katova oběť, Nebožtík a Dusík, Čaj Šárky Smazalové, Brechtova Baala, poezii Egona Bondyho (Zbytky eposu, verše z Velké knihy, Naivitu) a posléze z her, které Bondy pro Orfea napsal i Hru I (Nic jsem tím nemyslel aneb Vrahem je zahradník). Ve všech těchto inscenacích také sám hrál. Orfeus byl roce 1971 zrušen, soubor z klubu vyhozen a na jeho místě zřízen klub Rubín.

    Radim Vašinka jako Baal a Jan Zelenka ve stejnojmenné Brechtově hře, uváděné Divadlem Orfeus v r. 1970 v čs. premiéře. FOTO archiv Radima Vašinky

    Radim Vašinka jako Baal a Jan Zelenka ve stejnojmenné Brechtově hře, uváděné Divadlem Orfeus v r. 1970 v čs. premiéře. FOTO archiv Radima Vašinky

    Vašinka se živil jako herec na volné noze a jeho soubor živořil na různých štacích jako amatérský spolek. V roce 1973 se uchytil v agitačním středisku ve Švédské ulici (Hřebenky), kde uvedl novou inscenaci z Wenzlovy poezie – Rozházené kopretiny (získal 3 ceny na Wolkerově Prostějovu v roce 1975). Z dalších titulů: Roland Topor: Dítě pana Vavřince (československá premiéra, po 3. repríze bylo představení zakázáno), Miodrag Pavlovič: Dramolety, Gilbert: Piráti z Penzance. Bez povolení uvedl poezii Egona Bondyho, Jaroslava Seiferta (samizdatový Morový sloup), Jana Skácela (samizdatové vydání Oříšků pro černého papouška a jiné) a Bertolta Brechta. Bondyho a Skácela uváděl i ve svém bytě v Krakovské ulice na Vinohradech. Na volné noze hrál v Malém komediálním studiu, v zájezdové skupině Středočeského krajského kulturního střediska. Po likvidaci Orfea ve Švédské ulici se uchytil krátce na Solidaritě, po dvou měsících následovala opět likvidace a spolek se ocitl na Dobešce: zde byly uvedeny další wenzlovské inscenace – Loučení není tak těžké, jak by se zdálo, ale nemám je rád (cena na WP 1980), Cenu poroty na WP 1982 získal v československé premiéře uvedený Kozma Prutkov: Ukvapený Turka, v roce 1985 pak i Tajemství vodních květin. Za zmínku stojí i O Lidunce (Svoboda-Plumlovský), Loď bláznů (bratří Čapkové + francouzští impresionisté), československá premiéra Serafimovičovy hry Jmeniny v 19 a autorská montáž Citová výchova nad řekou.

    Královská šekspírtovská na jedné z Divadelních poutí – vzadu Jiří Gogela, Eva Kulichová, Radim Vašinka, Irena Hýsková, Jana Vodseďálková, vpředu Jiří Krytinář. FOTO archiv Radima Vašinky

    Královská šekspírtovská na jedné z Divadelních poutí – vzadu Jiří Gogela, Eva Kulichová, Radim Vašinka, Irena Hýsková, Jana Vodseďálková, vpředu Jiří Krytinář. FOTO archiv Radima Vašinky

    Od roku 1985 hrál na Divadelních poutích na Střeleckém ostrově (Othello, O Sněhurce a jednom trpaslíkovi, O Kulfáčkovi, Sůl nad zlato, Historie českých proroctví, Komenský se loučí s vlastí a jiné , na všech titulech se podílel i autorsky).

    Ivo Vodseďálek, Egon Bondy a Radim Vašinka po večeru Bondyho poezie v Rubínu (bolševiky zrušeném Orfeovi) - prosinec 1989. FOTO CHOCHOLA - archiv Divadla Orfeus.

    Ivo Vodseďálek, Egon Bondy a Radim Vašinka po večeru Bondyho poezie ve svém bývalém Divadle Rubín – prosinec 1989. FOTO CHOCHOLA – archiv Divadla Orfeus.

    Po převratu hrál čtyři roky ve svém Bytovém divadle ve Zborovské ulici na Smíchově (z nových titulů uveďme Bondyho popřevratové verše, doplněné korespondencí a hraným průvodním komentářem – V hospodě seděl, sanktusákovi pivo nedal, nebo Seifertův – Vlčí mák a další). Po získání prostorů bývalého krytu civilní obrany na Plzeňské ulici hrál a režíroval v Krytovém divadle Orfeus: Vrať mi moje játra, inscenoval poezii Ludvíka Kundery, Miroslava Holuba, Dubillardovy Dialogy (českomoravská premiéra), Apollinaire: Zavražděný básník, Gogol: Ženiši , Saltykov-Šcedrin: Výhodná svatba, Kadubec, Hoff, Vašinka: Máme doma veverku, má červenou prdelku, Moštěk: To by v tom byl čert, aby zas nikdo nepřišel a jiné, uváděl Jefferse, Aldingtona, Mikuláška, Sedláka, barokní texty atd. Jeho návštěvníci byli zvyklí, že k poezii se servírovaly toasty a k činohře oblíbená zelňačka. Letní putování Vašinkova souboru zaznamenal dokument Hlášení o pohybu. Soubor oznámil, že i po smrti svého principála chce nadále udržet činnost.

    Interiér Divadelního salonu Krytového divadla Orfeus (Radima Vašinka vpravo). FOTO archiv Divadla Orfeus

    Interiér Divadelního salonu Krytového divadla Orfeus (Radima Vašinka vpravo). FOTO archiv Divadla Orfeus

    V červnu 2007 se účastnil projektu tehdejšího šéfa činohry pražského Národního divadla Michala Dočekala Bouda Bondy, kdy v – pro tento projekt jednorázově postavené – divadelní scéně na piazzetě Nové scény ND četl poezii Egona Bondyho v pásmu nazvaném Bez paměti žilo by se lépe (více zde).

    V projektu ND Bouda na piezzetě nové scény (prem. 13. 6. 2007). FOTO archiv ND

    V projektu ND Bouda na piazzetě Nové scény ND (prem. 13. 6. 2007). FOTO archiv ND

    Účinkoval též v Českém rozhlasu. Na stanici ČRo 6 po čtyři roky uváděl svůj každotýdenní pořad Nežádoucí texty, ve kterém představil posluchačům přes sto za totalitního režimu perzekvovaných autorů.

    Byl přispěvatelem Divadelních novin, na i-DN měl svůj blog – viz: Radim Vašinka. V jeho osobě odchází kus historie svobodného českého divadla, tzv. malých scén druhé poloviny dvacátého století, jež významně spoluvytvářel.

    • Autor:
    • Publikováno: 11. srpna 2016

    Komentáře k článku: Zemřel Radim Vašinka

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      „Člověk
      nemusí být zrovna šoumen, co se producíruje po jeskyních, továrních halách… Někdy je dobré být normální, “ napsal jste mi, Radime, ve svém posledním mailu letos 12. června, když jste mne zval do svého divadla. Jak ta slova vyznívají teď jinak. Beru je jako Váš epitaf.
      Někdy je dobré být normální…
      Budete tu chybět.

      12.08.2016 (3.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,