Divadelní noviny > Burza

Zemřel Pavel Kantorek

Pavel Kantorek

17. 5. 1942 Olomouc – 3. 8. 2017 Toronto, Kanada

Český přírodovědec a autor kreslených vtipů a povídek. Působil mimo jiné jako profesor fyzikálních věd na Ryerson University v Torontu, kde žil od roku 1968. Zabýval se teorií relativity a kosmologií.

 

Absolvoval gymnázium v Ostravě. Matka se ale věnovala dlouhodobě nemocné sestřičce, a proto měl dětství poněkud rozhárané. Otec se snažil Pavlovi a jeho bratru nacházet náhradní programy, oba vykazovali vysokou inteligenci. Na vysokou školu Pavla z kádrových důvodů nevzali, až po roce práce v ostravských dolech. Studoval fyzikální vědy na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Měl před obhajobou, když přišli Rusové. Toho dne právě odjeli s bratrem do Jugoslávie a Pavel se rozhodl emigrovat. Předsevzal si, že se nevrátí, dokud tu budou. Jeho bratr se vrátil kvůli rodičům. Ti situaci nesli velmi těžce, ostatně poprvé se od emigrace viděli s Pavlem až za patnáct let. V roce 1978 pozbyl české občanství. V kanadském Torontu si udělal doktorát z fyziky, přednášel teorii elektromagnetických polí, relativitu, kosmologii, zabýval se holografií, vyvíjel optická vlákna, lákaly ho všechny obory fyziky. Byl uznávaným odborníkem a pedagogem, učil na Ryerson Univerzitě v Torontu.

Kantorkovy kresby se v letech 1964 – 1968 pravidelně objevovaly v hlavních humoristických časopisech. Dával svým postavičkám koček a psů v kreslených vtipech lidské vlastnosti, schovával za ně i politické narážky, když ještě publikoval v Čechách. Po jeho odchodu do emigrace u nás jeho kresby nesměly vycházet. Karikaturista Josef Kobra Kučera charakterizoval jeho kresbu v předmluvě ke knize Zvířátka Pavla Kantorka takto: Je přímočarý, zachycuje absurdní situace s takovou samozřejmostí, že pochybujete spíše o realitě kolem sebe, než o surrealitě na obrázku.

V emigraci přispíval do disidentských časopisů, do novin, opět kreslil, spolupracoval se Škvoreckými, vydal řadu knih. Navrhoval scénu a občas i hrál s českým souborem v divadle ve Vancouveru. Humor mu pomáhal zvládat těžké chvíle. Nejlepší vtipy ho prý napadaly při řešení nejsložitějších teorií a vzorců. Práce a malování pro něj bylo „všechno“, proto žil sám – nikdy nechtěl děti! Nedokázal by se dělit o čas, říkal, chtěl v klidu vymýšlet fyzikální zákony a humor.

Mezi jeho knižní tituly vydané u nás po roce 1999 patří Povídky (2011), Kočky a jiná zvířata (2010), Myšky a jiná zvířata (2010), Jak přežít cokoliv (2010), Jak přežít sport (2010), Jak přežít práci (2009), Žoužel a jiné povídky (2007), Jak přežít doktora (2006) a Jak přežít manželství (2006).

O jeho životě natočila ČT v roce 2013 dokument 13. komnata Pavla Kantorka.

Zpráva o úmrtí kreslíře se rozšířila po sociálních sítích na popud Kantorkovy známé Ilektry Almetidu žijící v Torontu. Informaci se dozvěděla jako první od kanadských úřadů a teprve poté se podařilo kontaktovat nejbližší příbuzné. Pavel byl kamarád, tuto zprávu o úmrtí jsem dostala z domu, kde žil a bydlel, byla jsem požádána, abych našla příbuzné a přátele a informovala o jeho úmrtí. Ve čtvrtek přišla policie to potvrdit a převzít jeho tělo, sdělila Ilektra Almetidu žijící. Nevíme nic. Máme pouze zprávu, že je úmrtí potvrzeno, oznámil dnes novinářům jeho bratr Jan.

• Autor: DN
• Publikováno: 6. srpna 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Pavel Kantorek

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ