Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřel Miroslav Doutlík

    FOTO PAVEL KŘIVÁNEK

    FOTO PAVEL KŘIVÁNEK

    Miroslav Doutlík

    13. 1. 1929 Pečky – 11. 8. 2016 Plzeň

    Režisér, dramaturg, muzikálový a operetní šéf, jeden z nejvýznamnějších protagonistů plzeňské divadelní scény uplynulého půlstoletí.

    Vystudoval Filozofickou fakultu v Praze a zprvu pracoval jako redaktor, divadelní kritik a publicista v časopise Divadlo. Jeho celoživotní aktivity jsou však nejsilněji spojeny s Plzní. Po dvě období, kdy vedl plzeňskou operetu, patřil její soubor k našim nejlepším. Na šéfovské místo nastoupil poprvé v roce 1961, ale předtím zde už osm sezón pracoval jako dramaturg. V období, které pamětníci označují „zlatým věkem plzeňské operety“, nastudoval jako režisér například Cikánského barona, Veselou vdovu nebo Mamzelle Nitouche. V době, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné, zařadil na repertoár i několik tehdy moderních muzikálů – My Fair Lady, Kiss Me Kate, Šumař na střeše, Když je v Římě neděle. Aktivně vyhledával také nová díla domácí provenience, takže Plzeňané mohli vidět Filosofskou historii či Limonádového Joea ještě před filmovou premiérou či původní hudební komedii Otec Kondelík a ženich Vejvara. Jako šéf se nikdy neobával silných spoluhráčů a proto zval k hostování ty nejlepší české režiséry, dirigenty a výtvarníky – mj. Zdeňka Petra, Ivo Fischera, Pavla Kohouta, Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra či Josefa Koenigsmarka.

    Po několika „odvážných“ inscenacích byl nucen v roce 1971 DJKT opustit. Zpočátku pracoval jako dělník v kvasničkárně a řidič tramvaje, posléze se vrátil do divadla alespoň jako referent, který se podílel – jako zaměstnanec OSP Klatovy, podniku, který prováděl rekonstrukci – na koordinaci rekonstrukce budovy Velkého divadla. A poté v tomtéž postavení působil až do listopadu 1989 při budování nového Divadla Alfa  u řeky Úslavy. S hudebním divadlem udržoval kontakt alespoň pomocí přátel, kteří mu umožnili občas „tajně“ režírovat na Slovensku.

    Okamžitě v listopadových dnech se do své někdejší funkce vrátil. Na své předchozí dílo navázal symbolicky replikou inscenace Filosofské historie, jíž se s DJKT v roce 1971 rozloučil, kterou věnoval památce tragicky zesnulého Vladimíra Hellera (plzeňský scénograf, který zaplatil za vyhazov z DJKT po srpnu 1968 vlastním životem). Pod jeho vedením vznikla v 90. letech v DJKT řada výborných inscenací. Jmenujme alespoň jeho režii muzikálu Sladká Charity a Šimerdovu, Prokešovu a Moulíkovu Sugar. Po svém odchodu z pozice šéfa souboru v sezoně 1996/97 působil v DJKT ještě řadu let – do roku 2003 – ve své původní funkci dramaturga.

    V roce 1992 udělil primátor Miroslavu Doutlíkovi Pečeť města Plzně a alespoň symbolicky ocenil jeho přínos plzeňské kultuře. V rámci českého hudebního divadla zůstává jeho odkaz zatím nedoceněný. Pro město Plzeň a pro české divadlo vykonal mnohé. Město Plzeň i  české divadlo mu za mnohé dluží, napsal o něm bývalý ředitel DJKT Mojmír Weimann.

    Zemřel po dlouhé těžké nemoci.

    • Autor:
    • Publikováno: 12. srpna 2016

    Komentáře k článku: Zemřel Miroslav Doutlík

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,