Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřel Evžen Zámečník

    V roce 2011. FOTO VESLAVKOVE.CZ

    Evžen Zámečník

    5. 2. 1939 Frýdek-Místek –  19. 2. 2018 Brno

    Houslista, hudební pedagog, dirigent a hudební skladatel, zakladatel a umělecký vedoucí hudebního souboru Brno Brass Band. Jednalo se o pracovitého a plodného autora, jehož dílo zahrnuje jak skladby orchestrální, tak hudbu vokální, komorní, mnoho jeho skladeb je určeno pro symfonické dechové a žesťové orchestry. Mezi významná díla patří jeho dětské opery.

    Byl synem lidového hudebníka. Po maturitě studoval na brněnské konzervatoři (1956–61) hru na housle u Josefa Holuba a Aloise Melezinka a od 3. ročníku skladbu u Zdeňka Blažka. Po ukončení povinné vojenské služby, kterou vykonával v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze (1961–63) byl angažován jako houslista ve zpěvoherním orchestru tehdejšího Státního divadla (nyní Národní divadlo) v Brně (1963–64), odkud přešel do orchestru opery téhož divadla (1964–71) a poté (1971–81) do tehdejší Státní filharmonie Brno (nyní Filharmonie Brno). Ve studiu skladby pokračoval na JAMU (1963–68) u Jana Kapra. Absolvoval s úspěšnou jednoaktovou buffo operou Fraška o kádi. Dále studoval skladbu při stipendijním pobytu na Státní hudební vysoké škole v Mnichově u Güntera Bialase (1968–70) a na AMU absolvoval externí aspiranturu u Jiřího Dvořáčka (1974–79). V roce 1982 založil Evžen Zámečník soubor Brno Brass Band (deset žesťových nástrojů a bicí), jehož byl uměleckým vedoucím a dirigentem. Pro něj vybíral a upravoval již existující skladby a komponoval nové. V letech 1994–2002 byl ředitelem brněnské konzervatoře a dirigentem jejího studentského dechového orchestru.

    S Brno Brass Bandem, 2005. FOTO DAVID MACHÁČEK

    Zámečníkův kompoziční styl byl zprvu blízký neoklasicismu, později se obohacoval o soudobé skladebné techniky. Převažuje v něm vždy tendence k bezprostřednímu výrazu hudební řeči a zjevná radost z melodické invence a muzicírování. Jeho profese houslisty ho vedla k vytvoření velkého počtu skladeb pro sólové smyčcové nástroje, mezi nimiž je kupříkladu unikátní sbírka 12 etud pro sólové housle, napomáhající ke zvládnutí technických nároků soudobé hudby. Početné jsou též skladby pro soubory smyčcových nástrojů. Mezi zvlášť úspěšné skladby tohoto okruhu patří Musica giocosa pro smyčcový orchestr a Koncert pro housle a orchestr. Od počátku sedmdesátých let začala vznikat dlouhá řada skladeb pro dechový orchestr, převážně velkého obsazení. Některé jsou kombinovány se sólovými nástroji, jiné s vokální složkou. Řada jich je tematicky spjata s jeho rodným krajem.

    Panton 1989. Repro archiv

    Jedinečné jsou autorovy skladby pro Brno Brass Band, první soubor toho druhu v České republice. Vyznačují se optimistickým, mnohdy i humorným laděním. Humor má také významné místo zejména v Zámečníkově operní tvorbě, počínaje Fraškou o kádi, která se dočkala již mnoha inscenací, byla uvedena v rámci Mezinárodního hudebního festivalu v Brně 1970, v rámci oslav 250. výročí české opery v Jaroměřicích nad Rokytnou 1980, byla nahrána na gramofonovou desku Panton (1983) a uvedena v Československé televizi. Dětská opera Ferda Mravenec dosáhla od své premiéry za dva roky 90 repríz a v roce 1979 získala cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Další dětská opera Brouk Pytlík byla napsána na objednávku Národního divadla v Praze a byla uvedena roku 1988 na scéně tehdejšího Smetanova divadla (nyní Státní opera). Řadu hudebně dramatických děl Evžena Zámečníka uzavřel muzikál Rychlé šípy podle knih Jaroslava Foglara, jehož premiéra se uskutečnila v rámci Pražského jara 2000.

    Supraphon 1990. Repro archiv

    Některá svá díla věnoval památce velkých umělců: Elegie na smrt André Bretona pro jedenáct smyčcových nástrojů (1969), In memoriam Igor Stravinskij pro velký orchestr (1971), Meditace (Památce Jiřího Trávníčka) pro smyčcové kvarteto (1974), Musica per Pablo Casals pro violoncello sólo (1975), Duo pro housle a violoncello In memoriam Dmitrij Šostakovič (1975) i Dětská symfonie Hommage a Joseph Haydn (1996), evokující stejnojmennou skladbu Leopolda Mozarta, často připisovanou Josephu Haydnovi.

    Řada Zámečníkových skladeb byla objednána jako povinné skladby pro interpretační soutěže. Smyčcový kvartet č. 2 a Suita pro dechové kvinteto byly oceněny ve skladatelské soutěži o cenu města Piešťan, ženský sbor Beskydy v celostátní soutěži sborové tvorby v Jihlavě. Ze skladeb pro dechový orchestr kupříkladu skladba U Harabiša zazněla v Lucembursku při kongresu CISM 1985 a téhož roku byla ve švýcarském Usteru provedena Moravská rapsódie, komponovaná  na objednávku tamějšího festivalu, skladba Allegro brillante získala roku 1998 první cenu v soutěži AHUV, Pochod FIJO Cheb roku 2002 první cenu v soutěži festivalu dechových orchestrů mladých FIJO, Kapelnická polka první cenu v soutěži Pravečkův Lanškroun 2006.

    Jeho kompoziční styl se vyznačoval velkou hravostí, radostí ze života, originalitou hudebního výrazu, leckdy s velkou dávkou humoru, nadhledu a recese. Projevem uznání Zámečníkově symfonické tvorbě bylo provedení jeho symfonického obrazu Babí hura v dubnu 2005 na festivalu Pražské premiéry a provedení skladby Concerto giocoso v lednu 2006 Českou filharmonií jako první ze skladeb objednaných k oslavám 110. výročí jejího vzniku.

    Hudebně dramatická tvorba
    Fraška o kádi. Jednoaktová opera buffa na starofrancouzský anonymní námět z 15. století, libreto autor, 1967, premiéra Brno 29. 1. 1968, provozovací materiál DILIA, LP Panton;
    Ferda Mravenec. Celovečerní dětská opera, libreto podle Ondřeje Sekory Rudolf Žák, 1971, premiéra Brno 3. 6. 1977, provozovací materiál DILIA;
    Brouk Pytlík. Celovečerní dětská opera, libreto podle Ondřeje Sekory Rudolf Žák, 1982, premiéra Praha 8. 4. 1988, provozovací materiál DILIA;
    Rychlé šípy. Muzikál podle knih Jaroslava Foglara, libreto František Zacharník, 1992, premiéra Praha 21. 5. 2000.

    Melodram:
    Voják Urban. Melodram pro recitátora a 3 violy, text Milan Kundera, 1965.

    Poslední léta života strávil v Domě důstojného stáří v Brně – Maloměřicích. Zemřel po dlouhé nemoci. O jeho smrti na sociálních sítích informoval sbor Kantiléna a orchestr Májovák, s oběma tělesy skladatel spolupracoval.

    /Podle Wikipedie a Českého hudebního slovníku pro i-DN připravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 20. února 2018

    Komentáře k článku: Zemřel Evžen Zámečník

    1. DN

      Avatar

      Poslední rozloučení
      se uskuteční v sobotu 24. února v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Rodinný hrob je v Zámečníkově rodném Frýdku-Místku.

      21.02.2018 (15.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,